Lukáš Kovanda: Čínská medicína na českou chřipku
Česká ekonomika chytla chřipku. Od Německa. A to se nakazilo od Číny. Ta totiž zakašlala. Naštěstí snad opravdu jenom zakašlala. Doufejme. Protože kdyby i Čínu skosila chřipka, pro evropskou ekonomiku by to byla hotová morová rána.
Petr Holub: Americká inverze děsí Evropu
Nebylo nic věrohodnějšího v antickém Řecku než předpověď z věštírny v Delfách. Co se tam tazatel dozvěděl, to se vždy splnilo, stačilo věštbu správně pochopit.
Pesimistická čísla, která začátkem týdne ukázal index nákupních manažerů jak v německém, tak českém zpracovatelském průmyslu je třeba číst právě v kontextu globálního vývoje. Ten díky nečekaně dobrým číslům z čínského průmyslu již není tak ponurý a nabízí silnou naději do nadcházejících měsíců.
Německá chřipka
V březnu se ale provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu zhoršily na nejnižší úroveň za posledních sedm let. Důvodem je snížení objemu výroby a nových zakázek. Pokles zahraniční poptávky byl přitom nejvýraznější dokonce za uplynulých deset let. Zásadní podíl na tom má právě ona „německá chřipka“.
David Klimeš: Ještě horší bankovní daň, než jsme doufali
Výdaje státního rozpočtu raketově rostou a sociální demokraté přichází se svým oblíbeným řešením – s bankovní daní. Vysoce ziskové banky by měly platit o šest procentních bodů vyšší firemní daň, takže by se dostaly na 25 procent, což by byl v regionu rekord. A rozpočet by podle představ sociálních demokratů tak měl rázem pět miliard od největších bank na zvyšování rodičovských příspěvků a plnění dalších slibů, na které se nyní vládě nedostává.
V Německu se podmínky v průmyslu zhoršily také nejvíce za sedm let. Německý průmysl se potýká s výrazným poklesem nových objednávek, za který z podstatné části může pokles zahraniční poptávky. Ten je nejvýraznější v tomto desetiletí. Netřeba připomínat, že klíčovým německým exportním odbytištěm je Čína.
Naštěstí z Číny o víkendu dorazily překvapivě dobré zprávy. Druhá největší ekonomika světa se podle všeho stabilizuje, což je tedy příznivé i pro země jako Německo nebo zprostředkovaně Česko.
Čínský růst
Čínský index nákupních manažerů v tamním zpracovatelském průmyslu v březnu poskočil nejvýrazněji od roku 2012. Navíc překonal veškerá očekávání analytiků. Nové objednávky čínskému průmyslu a nové exportní objednávky témuž jsou na svém šestiměsíčním maximu.
Lukáš Kovanda: Poučme se z francouzského fiaska s kratším pracovním týdnem
Sociální demokraté i odbory žádají zkrácení pracovního týdne. Odpočatý, spokojený zaměstnanec je schopný práci odvést i ve zkráceném čase, říkají. Jak to ale vědí?
Nečekaně dobrá čísla z čínského průmyslu potvrzují to, co čínský akciový trh signalizuje už dva měsíce. Právě od začátku února totiž čínské akcie směle rostou. Klíčový index šanghajské burzy vykazuje od začátku letošního roku v českých korunách zhodnocení přes 30 %. Žádný jiný z hlavních burzovních indexů světa za letošek takové zhodnocení nenabízí.
Čínským akciím a nyní i průmyslu svědčí balík podpůrných opatření čínské vlády, která zahrnují opatření jak ve fiskální, tak měnověpolitické oblasti. Jde například snížení DPH, o navýšení kvót pro zvláštní dluhopisové emise, z jejichž výnosu mají být financovány zejména rozsáhlé investice do infrastruktury, nebo o snížení rezervních požadavků pro čínské banky. Rezervní požadavky snížil Peking v lednu a k další redukci se zřejmě uchýlí již v první půli dubna.
Obchodní smír?
Peking si ale zároveň vyhrazuje právo podpůrná opatření stáhnout nebo zmírnit, jestliže se obecné ekonomické podmínky zlepší. Šance na jejich zlepšení dává nejnovější vývoj vyjednávání mezi Pekingem a Washingtonem stran obchodní války mezi dvěma největšími světovými ekonomikami.
Čína nově oznámila, že na neurčito odkládá znovuzavedení 25% cel na dovážená americká auta. Jde o signál souznící s kuloárovými zvěstmi, že obě strany se chtějí dohodnout a že už pracují na textu dohody o obchodním smíru.
O zdraví české, a dokonce i německé ekonomiky se dnes už rozhoduje úplně někde jinde. Každodenní živobytí českých domácností je dnes na krocích pekingského politbyra či Washingtonu závislejší než kdykoli v minulosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.