Lukáš Kovanda: Poučme se z francouzského fiaska s kratším pracovním týdnem

26. březen 2019

Sociální demokraté i odbory žádají zkrácení pracovního týdne. Odpočatý, spokojený zaměstnanec je schopný práci odvést i ve zkráceném čase, říkají. Jak to ale vědí?

Podívejme se třeba do Francie. Ta totiž se zkrácenou pracovní dobou experimentuje už dlouhá desetiletí. Na přelomu tisíciletí tam například zaváděli 35hodinový pracovní týden.

Zkrácená pracovní doba Islanďanům svědčí, pracují stejně a jsou šťastnější

03629019.jpeg

Celoroční experiment s kratšími pracovními týdny na vybraných pracovištích v Reykjavíku ukázal povzbudivé výsledky. Na konci experimentu, který snížil hodiny v rámci plného úvazku pro zaměstnance na některých obecních pracovištích, pokračuje produktivita na stejné úrovni, a to navzdory pracovnímu týdnu, který je prozatím o pět až čtyři hodiny kratší. Náklady přitom zůstaly stejné. Zaměstnanci zároveň vykázali větší spokojenost s prací, méně dnů nemocenské a vyšší úroveň blahobytu obecně. V říjnu 2014 předložila Pirátská strana návrh zákona, který navrhl zkrácení pracovního týdne ze 40 hodin na 35. Návrh se setkal se silným odporem od zástupců managementu firem, ale získal velkou podporu veřejnosti, a tak se reykjavická radnice rozhodla provést zmíněný experiment. Celosvětové výzkumy ukazují, že dlouhá pracovní doba snižuje produktivitu i spokojenost s prací. Toto tvrzení se opírá o údaje organizace OECD, podle kterých Češi v roce 2012 odpracovali ročně ještě o 271 hodin více než Islanďané.

Francouzští politici to zdůvodňovali tak, že chtějí snížit nezaměstnanost a dát lidem možnost žít vyváženější život. Vyváženější ve smyslu příznivějšího rozdělení času mezi práci a volný čas.

Jenže Francie po letech stále čelí poměrně vysoké míře nezaměstnanosti. Nyní dosahuje takřka devíti procent a je zhruba čtyřnásobně vyšší než v Česku. Nenaplňuje se tak představa, že Francouzi se díky kratšímu pracovnímu týdnu mezi sebou o dané množství práce jaksi podělí, a zvýší tak zaměstnanost.

Slavné to zjevně není ani s dosahováním rovnováhy mezi volným časem a časem věnovaným práci. V těchto dnech Organizace spojených národů zveřejnila svoji pravidelnou studii, ve které porovnává životní spokojenost obyvatelstva jednotlivých zemí. Vítězí Finové.

Firmy si to samy spočítají

A klíčovým důvodem je právě jejich vyvážená dělba času mezi práci a volno. Francouzi se umisťují až na 24. příčce. I Češi jsou na tom lépe. Jsou dvacátí.

Je osmihodinová pracovní doba přežitek?

Žena a muž, práce, zaměstnání, sekretářka, vedoucí, ředitel, kancelář

V roce 1918 uzákonilo Československo osmihodinovou pracovní dobu, O 95 let později toto opatření stále platí. A to i přes bouřlivý rozvoj technologií všeho druhu.

Francouzský příklad jasně ukazuje, že kratší pracovní týden není automatickou zárukou ani nižší nezaměstnanosti, ani větší spokojenosti obyvatelstva. Češi jsou spokojenější než Francouzi i přesto, že si pracovní týden dosud nezkrátili. Spíše však: právě proto, že si jej nezkrátili.

Jak to? Kratší pracovní týden znamená, že zaměstnavatel získá za stejné peníze, tedy za stejnou mzdu, méně zaměstnancovy práce. Mzda totiž zůstává stejná jako před zkrácením pracovní doby. Takže zaměstnavateli se tím pádem produkce prodražuje, protože musí rázem za stejně dlouhou pracovní dobu zaplatit zaměstnancům více.

Ve Francii tak zkracování pracovního týdne citelně přispělo k tomu, že země ztratila konkurenceschopnost v průmyslové výrobě. Do zahraničí výrobu přesunuly průmyslové podniky, které byly ještě v 60. nebo 70. letech hustě rozesety zejména po severovýchodě země.

Maďarská fotografka ukazuje, že ženám kvůli úklidu a péči o děti pracovní doba nikdy nekončí

Úklid domácnosti

Vědci i samotná zkušenost stále prokazují, že ženy úklidem domácnosti tráví mnohem více času než muži bez ohledu na to, že oba mají zaměstnání na plný úvazek. Týdně pracují až o 9 hodin víc než jejich partneři.

Nezaměstnaní Francouzi, kteří v nich mohli najít práci, leč bohužel nenašli, se dnes v svém zmaru bouří v ulicích Paříže. Říkají si žluté vesty a zapalují auta i banky.

Jak se tedy v Česku poučit z – nejen – francouzského fiaska s kratší pracovní dobou? Jak docílit toho, aby se pracovní týden zkrátil, a nezaměstnanost a nespokojenost obyvatelstva nevzrostly?

Sociální demokraté ani odbory by neměli nic plošně nařizovat. Nechme na firmách samotných, ať mohou kratší pracovní dobu zavést jako benefit. Firmy si samy spočítají, zda se jim to vyplatí.

Pokud je budeme nutit, aby pracovní dobu zkrátily, část z nich se dost možná přestěhuje „za kopečky“. A Češi budou čelit vyšší nezaměstnanosti a jejich životní spokojenost klesne jako Francouzům.

Autor je hlavním ekonomem Czech Fund

Spustit audio