Lukáš Jelínek: Zeman s Babišem mají důvod k úsměvu

Zejména proto, že ústava z obou činí aktéry, jejichž harmonické vycházení je žádoucí už kvůli sdíleným pravomocem.

Čtěte také

Zeman klausovatí. Na Hradě se s prezidenty odehraje jakási kafkovská proměna, říká filozof Němec

Miloš Zeman v roli hlavy státu zkraje roku poobědval jen se dvěma ministerskými předsedy, Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a Andrejem Babišem (ANO). Na prvního hleděl skrz prsty. Dávno ho podezříval, že když se volil prezident parlamentem, tak v roce 2003 nedostal Sobotkův hlas.

Sobotka byl reprezentantem jiného typu politiky. A pokud usiloval o co nejlepší vztahy se Zemanem, bylo to jen kvůli republice a atmosféře uvnitř sociální demokracie. Něco podobného jako Sobotka možná zažívali Mirek Topolánek (ODS) a Petr Nečas (ODS) s Václavem Klausem.

Zato Andreje Babiše seslalo Zemanovi samo nebe. Nejen že nepředsedal stejné politické straně jako prezident, ale ani jejich zájmy se nikdy výrazněji nezkřížily. Babiš tvrdí, že se o Hrad ucházet nechce, a Zeman už nemůže, nadto nestojí v čele žádné partaje, takže Babišovi nezkříží cestu v boji o sněmovnu.

Zkrátka idylka

Čtěte také

Zeman společnost rozděluje, ale každý na tom máme spoluodpovědnost, říká režisérka Petra Nesvačilová

Oba muži jsou pragmatici, kteří vědí, že nejvýhodnější je si vzájemně vyhovět. Počínají si jako příslušníci široké rodiny, ve které se vyplácí projevování laskavosti a úsluh. Podtrhli to rozšířením počtu účastníků oběda jak o manželky, jak bývá zvykem, tak o některé potomky, což už zvykem nebývá.

A když premiér událost shrnoval před novináři, hovořil především o prezidentově zdraví, což je také charakteristickým rysem rodiny. Například od něj víme, že Zeman přibral šest kil a raduje se z návratu druhé brady.

Stalo se mezi analytiky módou, spekulovat o rozepřích mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem. V takové situaci se zpravidla vytahuje Rusko, Čína a zakázka na dostavbu jaderných bloků. Také zazněly úvahy, že prezident druhdy řečmi o udělení abolice Babišovi chtěl zkomplikovat jeho pozici, nebo že kdyby s ním byl v nadstandardních vztazích, nechal by se přesvědčit o jmenování Michala Šmardy (ČSSD) ministrem kultury.

Čtěte také

Jiří Pehe: Babiš bude mít problém ustát tlak občanské společnosti a EU

Občas zapomínáme, že jen díl politického dění probíhá před kamerami a pouze v části z něj odpovídají pronášená slova myšlenkám. K výbavě politiků patří umění markýrovat. A Zeman s Babišem jsou výjimečně nadanými politiky. Jejich společným zájmem je silné postavení hnutí ANO, které realizuje program konvenující prezidentovi v oblasti domácí, hospodářské i zahraniční politiky.

Tentokrát se nad večeří shodli nad postojem k íránské krizi i investičnímu plánu. Jenom na sport by Zeman přidal víc. Rozumí si i v dalších oblastech, reformou justice počínaje a ucpáváním děr v příjmech i výdajích státního rozpočtu konče. Ne nadarmo na pouličních protestech zaznívají jejich jména vedle sebe.

Miloš Zeman již loni Andreji Babišovi popřál, aby se začátkem roku potkali ve svých rolích ještě čtyřikrát, tedy i po příštích volbách do sněmovny. Babišova představa státu coby rodinné firmy odhlíží od váhy ústavních principů. Těch, jimiž Zeman pohrdá. Prezident se natahuje po některých premiérských kompetencích a premiérovi to nevadí, protože se soustředí na ekonomický výkon. Co souvisí s parlamentarismem, zavání mu žvanírnou.

Lukáš Jelínek|foto: Jana Přinosilová

Zeman tudíž bude dál bagatelizovat Babišovy škraloupy a přihrávat mu ve střetech s koaliční ČSSD i středopravicovou opozicí. Babiš na oplátku bude pět chvalozpěvy na Zemanovu moudrost a zkušenost. Zkrátka idylka dvou politiků, s jejichž silným mandátem hned tak nějaký demonstrant nehne. Ba co víc, Babišovi chybí výrazný politický vyzyvatel a na obzoru není ani nástupce, který by s jasnou veřejnou podporou šlápl na brzdu rozjetého prezidentského vlaku. Úsměvům novoročních strávníků se proto není co divit.

Autor působí na Masarykově demokratické akademii (blízké ČSSD)