Lukáš Jelínek: Z deště pod okap
Donedávna se Fialův kabinet chlubil Deštníkem proti drahotě a dušoval se, že nikoho padnout nenechá. V bouřích, jimiž prochází naše hospodářství, působilo čekání na vládní podpůrná opatření jako věčnost, ale nakonec na lepší časy svitlo. Po pětitisícovce rodinám došlo i na speciální energetický tarif a zastropování cen energií pro domácnosti i většinu firem.
Ve Strakově akademii si odfajfkovali důležitou položku a vrhli se vstříc čerstvým dobrodružstvím. Nic dobrého ale nevěstí. Ministři se totiž rozhodli vrátit k šetření a snižování rozpočtových schodků.
Čtěte také
Národní ekonomická rada vlády jim naservírovala pestrou paletu nástrojů na příjmové i výdajové straně. Kabinet mezi nimi ale – věren opatrnosti českých politiků a jejich neochotě pouštět se do komplikovaných úkolů – upřednostňuje ty škrtací, jež jsou administrativně nejsnazší.
Hovoří se třeba o odpískání slev na veřejnou dopravu nebo o omezení státní podpory u stavebního spoření. Tyto položky by ještě s přimhouřením oka šlo označit za nadstandardní a vhodné do příznivějšího ekonomického počasí.
Posilování rozpočtových příjmů
Čtěte také
Jenže mlhou jsou obestřeny i další, mnohem výraznější rozpočtové položky. Například podpora v nezaměstnanosti. Prý je příliš štědrá a měla by jít dolů. Od politiků zprava doleva slýcháme, že práce se má lidem vyplatit, aby dobrovolně nekončili na dávkách.
Možná jste si také mysleli, že nejrychlejší cesta k tomuto cíli vede přes slušné platy a mzdy. Vláda si ale vybrala jinou – a má spadeno na osekávání podpory. Bohužel v době, kdy země stojí na prahu recese a firmy avizují zastavování či omezování výroby, případně její přesun do ciziny. Na pořadu dne je tudíž propouštění.
A poněvadž se nacházíme v éře nejistoty, stát by měl být občanům významnější oporou, než že jim jen strčí do ruky žebráckou hůl. Ztráta práce a nuzná podpora musí děsit především mladé rodiny s dětmi, kde výpadek jednoho příjmu může být existenčním problémem.
Čtěte také
Přitom právě starostí o rodiny s dětmi se politici před volbami zaklínají nejvášnivěji. Pak ale nedává smysl ani další nápad, a sice snížení a zkrácení čerpání rodičovského příspěvku. Argument, že je v Evropě nejvelkorysejší, by měli ministři rychle polknout. Nebo se chtějí vymlouvat na úkaz, na nějž bychom ve skutečnosti měli být pyšní? Či snad už není prioritou únik z demografické pasti a podpora porodnosti?
Ještě jedné kategorii voličů se strany rády vlichocují. Jsou jí senioři. Předsedu Národní ekonomické rady vlády Mojmíra Hampla zajímá víc nálada trhů než občanů. Může proto tvrdit, že „i důchody musí dýchat s ekonomikou, jinak budeme hromadit neudržitelné výdaje“. Jinými slovy, když klesá životní úroveň ostatních občanů, měla by klesat i seniorům. Ministr financí Zbyněk Stanjura už před časem zmínil možnost úpravy valorizačního mechanismu. V takové situaci příliš neuklidní ani závazek Petra Fialy, že věk pro odchod do penze se v tomto volebním období zvyšovat nebude.
Premiér po nástupu do funkce po ministrech chtěl, aby veřejnost nezatěžovali svými úvahami a prezentovali jen to, na čem se koalice dohodla. Ty doby jsou zjevně pryč, těžko si totiž představit, že by se proti snižování komfortu mladých rodin či seniorů nepostavily některé koaliční partaje, hlavně Piráti a lidovci. Není skutečně spíš na čase přemýšlet o posilování rozpočtových příjmů a zaměřit se na ty, kteří nepatří k nejzranitelnějším skupinám?
Posláním vlády je dbát o sociální smír. Kdyby nás dovedla jen z deště pod okap, vzal by za své raz dva. A s ním další kus důvěry občanů ve stát a demokratickou politiku.
Autor je politický analytik
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
