Lukáš Jelínek: Vyhlídka na integraci pravice by vládě mohla pomoci překonat těžké časy

10. květen 2022

Přestože ve společnosti bobtná pocit, že kabinet Petra Fialy (ODS) na brodění se občanů inflační i energetickou krizí reaguje pomalu a nedostatečně, a navzdory odhadům analytiků, že bude houstnout sociální dusno, si vláda ve volebních průzkumech vede nezvykle dobře.

V neděli zveřejněný model agentury Kantar CZ sice prozradil meziměsíční sešup již prakticky rozloženého tandemu Pirátů a Starostů o čtyři procentní body, zároveň ale dvouprocentní růst trojice Spolu, která by se ziskem 33,5 procenta nechala Babišovo hnutí ANO za sebou o celých pět procent.

Čtěte také

Co chybí vládě na razanci v domácí politice, dohání na mezinárodní scéně. Lidé vyděšení ruským vpádem na Ukrajinu oceňují přímočarý přístup Strakovky, Fialovou průkopnickou cestou za prezidentem Volodymyrem Zelenským počínaje, přes vojenskou pomoc Kyjevu až po tlak na přísné sankce proti Moskvě. A i když se koaliční partaje neshodují, zda cíle dvou procent HDP na obranu dosáhnout až na konci funkčního období, nebo dřív, nikdo nepochybuje, že pro vnější bezpečnost dělají maximum.

Voliči si často víc všímají stylu než obsahu politiky. Sympatické jim proto může být předsevzetí ministrů, že spolu nebudou navenek soutěžit, že zapomenou na měření svalů, sólistické tiskovky a překvapování partnerů, a místo toho se vždy nejprve pokusí společně vysedět a až potom veřejně oznámit vládní plány.

Jenže každá idyla jednou skončí, zpravidla u nejbližších voleb, které motivují strany k programovým i rétorickým soubojům.

Tmelící lídr

Otázkou pro příští týdny a měsíce navíc je, co se středopravicovým kabinetem udělá fakt, že od partnerů se v sólo stranických preferencích razantně odděluje ODS. Zatímco TOP 09 i KDU-ČSL by skončily pod pětiprocentní hranicí, občanští demokraté by získali 26 procent hlasů, tedy jen o procento a půl méně než hnutí ANO, a skoro dvojnásobný poslanecký klub.

Čtěte také

Důvod se patrně jmenuje Petr Fiala. Česká republika má navenek klidného, uvnitř však cílevědomého ministerského předsedu, který oslovuje nejen tradiční elektorát ODS, ale i esteticky cítící topkaře a křesťansky založené lidovce. Neprovokuje primitivním siláctvím, antikomunismem či nacionalismem, takže je brán výrazně lépe než jeho občanskodemokratičtí předchůdci.

Fialovi vnitrostraničtí kritici si na svoji chvíli musejí ještě počkat. Šéfovi Asociace krajů Martinu Kubovi například nezbývá, než jen věcně popisovat, kde vláda z pohledu hejtmanů a starostů dělá chyby při integraci běženců…

Ptejme se též, jaká je budoucnost koalice Spolu. Lidovci a TOP 09 jsou, zdá se, odkázáni na svazek s ODS, bez nějž by si už možná taky neškrtli. To posiluje jejich loajalitu k premiérovi a vládní soudržnost. Co když si ale občanští demokraté spočítají, že bez menších partnerů by sami měli ve sněmovně výraznější zastoupení a snazší manévrovací prostor?

Čtěte také

Řešením by mohlo být úplné splynutí menších stran s ODS. V případě topky už ani nedává moc smysl držet samostatnou značku. S lidovci a jejich historickými i regionálními specifiky je to složitější, leč už i u nich se ozývají úvahy o důslednější integraci pravice. Podmínkou by však bylo její rozkročení více do středu, zejména v sociální a evropské politice. V ní třeba europoslanci ODS čerstvě odmítli závěry unijní Konference o budoucnosti Evropy coby příliš federalistické.

Lukáš Jelínek, politolog

Ačkoli může politikům připadat jako předčasné plánovat budoucnost vzdálenější než několik měsíců, pro výkon exekutivního mandátu by bylo užitečné vědět, čeká-li strany vzdalování, či sbližování. Na kabinet se pohrnou další a další problémy, opozice mu nic nedaruje a voliči stejně mají tendenci k vládním stranám přistupovat podle zásady „spolu chyceni, spolu pověšeni“. A zdejší pravice dost možná dlouho nebude mít natolik tmelícího lídra, jako je Petr Fiala.

Autor je politický analytik

Spustit audio