Karel Hvížďala: Jak rozeznat nová ohrožení demokracie

První zásadou je důvěrnost. Když o nás počítačová síť shromažďuje informace, měla by nám pomáhat, a ne s námi manipulovat.

V současné době lékařům a právníkům za jejich služby platíme. Google ani TikTok si za své služby obvykle žádné částky neinkasují. Profitují z toho, že shromažďují naše osobní údaje.

Takový obchodní model je nebezpečný, protože usnadňuje manipulaci. Občané by měli na demokratické vládě požadovat, aby základní digitální služby byly poskytovány zdarma a data o nás byla důvěrná. Tyto služby by měly být financovány z daní, stejně jako mnohé vlády poskytují zdarma základní zdravotní péči a vzdělání.

Druhý princip, který chrání demokracii, představuje decentralizace. Demokratická společnost nesmí nikdy dovolit, aby se všechny její informace soustředily na jediném místě. 

Za nejnebezpečnější Harari považuje spojení zdravotních databází s databázemi policie, bank a pojišťoven.

Co největší množství databází a informačních kanálů je podmínkou pro udržení silných autoregulačních mechanismů. Proto je nezbytné, aby těch institucí bylo několik, které se budou navzájem vyvažovat. Patří mezi ně vláda, soudy, média, akademická obec, soukromé podniky a nevládní organizace. Jednotný archiv usnadňuje cenzuru.

Čtěte také

Soumrak liberální demokracie? Jsme na prahu změny světového řádu, vysvětluje politoložka

Třetím demokratickým principem je vzájemnost. Pokud nějaká demokratická společnost zvýší dohled nad jednotlivci, musí současně zvýšit dohled i nad vládami a korporacemi.

Třeba společnosti Amazon a TikTok toho vědí hodně o našich nákupech a osobnosti, ale dojde-li na jejich obchodní model, daňovou politiku nebo politickou příslušnost, jsou tyto firmy skoupé na slovo. Občan by měl požadovat, abychom my zase věděli hodně o těchto firmách. Informační rovnováha musí být zachována.

Karel Hvížďala, komentátor|foto:Štěpán Ron, Český rozhlas

A čtvrtou demokratickou zásadu představuje systém dohledu, který musí vždy ponechávat prostor pro změnu a odpočinek. Demokratické společnosti, které využívají výkonné technologie dohledu, se proto měly vyvarovat extrémů, nesmějí být nadměrně svazující, ani nutit lidi k nadměrné poddajnosti.

Nové technologie formují lidi rafinovaněji, než tomu bylo dříve, a proto musí být občan obezřetnější a u voleb dát hlas jen těm, o kterých se může domnívat, že budou tyto zásady dodržovat.

A hlavně bychom neměli naletět na kaskádu podružných slibů. Ty mají jen zastínit nebezpečné úmysly politických podnikatelů, na které poukazuje Harari.

Autor je publicista