Lukáš Jelínek: Volby v čase korony

Chtělo by se třikrát zvolat sláva. A taky zamumlat: „To to trvalo…“ Za chvíli to bude půlrok od prvního nakaženého Čecha. Také jsme viděli, jak covid-19 umí zastavit společenský život a vypnout ekonomiku. Proto je s podivem, že legislativní experti už měsíce nezkoumají jeho možné dopady na volební proces.

Za zpřísněných hygienických opatření už proběhly různé typy voleb po celém světě. Ty nám nejbližší, rozhodující o polském prezidentovi, přitom působily svým mimozákonným odsunutím dost podivně. Ale i opozice na ně přistoupila. U nás se začátkem června konaly pouze doplňovací senátní volby na Teplicku – a nikoho příliš nevzrušily.

Blížící se krajské volby

Čtěte také

Karel Hvížďala: Senátní volby aneb demokracie není ideologie

Na podzim budeme vybírat třetinu senátorů a krajské zastupitele. Jako první z ústavních činitelů dal tento klíčový akt demokratického právního státu do souvislosti s epidemií ministr vnitra za ČSSD Jan Hamáček. Pro CNN Prima News připustil krajní možnost odkladu voleb, pokud budou v září tisíce nebo desetitisíce infikovaných.

Pokud by se volby konaly, musely by se obejít bez jedinců v karanténě. Ústavní právníci ale připomínají, že kdyby takto bylo znemožněno volit desetině registrovaných voličů v jednotlivých okrscích, byla by legitimita voleb nalomena.

O odkladu dosud spekulovali jen komentátoři domnívající se, že by se hnutí ANO mohly hodit spojené krajské a předčasné sněmovní volby na jaře příštího roku. Když ale černý scénář maluje na zeď Hamáček, není možné to brát na lehkou váhu. Vyvstávají tu ale otazníky. Jak moc se dá protáhnout funkční období demokraticky volených orgánů? A co když bude epidemická situace nevyhovující i na jaře? Vždyť virus jen tak nezaženeme.

Možnost, že by za lidmi v karanténě vyrazily mobilní urny nebo že by se připustilo korespondenční hlasování, Hamáček zpočátku odmítal. Argumentoval zněním zákona a rizikem přenosu viru i na obyčejném papíru. Přední epidemiolog Roman Prymula by se toho ovšem nebál. A nyní i ministr připouští rozuzlení, při kterém by lidé dočasně nepřišli o volební právo.

Korespondenční volba

Čtěte také

Jiří Bulan: Volit korespondenčně nebo po internetu jde. Vnitro ale nechce

Měnit legislativu po vyhlášení voleb není korektní. Bylo by to i časově náročné. A najít řešení, aby se vlk, tedy limitovaný volič, s prominutím nažral a koza, tedy příslušná norma, zůstala celá, nebude snadné. Myslet už se ale musí i na sněmovní volby v roce 2021.

Politici možnost hlasovat i jinak než fyzicky ve volebních místnostech probírají už léta. Atraktivně donedávna působily elektronické volby. Stín na ně ale vrhly hackerské útoky kyberteroristů a pokusy některých států ovlivnit volby v cizině.

V řadě zemí znají také korespondenční hlasování. To slibuje programové prohlášení Babišova kabinetu, chce je pravicový Senát – a přesto je v nedohlednu. U nás se jeho zavedení historicky nejvášnivěji brání levice a radikální strany. Straší hlavně manipulováním výsledků, ale i samotné volby – například když jeden člen rodiny vyplní lístky i za příbuzné. Svoji roli může ale také hrát fakt, že Češi, Moravané a Slezané trvale žijící v zahraničí nebo si užívající dlouhé dovolené na druhém konci světa zpravidla patří do středopravicového elektorátu.

Lukáš Jelínek|foto:Jana Přinosilová

Buď jak buď, je nejvyšší čas uvažovat, jak občanům volební akt zjednodušit. Tradice jsou pěkné, ale moderní doba, ve které bohužel ani o zdravotní nástrahy není nouze, si žádá reformu voleb. O to více se pak budou muset partajní sekretariáty snažit přesvědčit své fanoušky, že má smysl se jich účastnit.

Autor působí na Masarykově demokratické akademii (blízké ČSSD)