Lída Rakušanová: Kdo se bojí korespondenčního hlasování
„Vir tady s námi bude už napořád a musíme se s ním naučit žít,“ opakují epidemiologové od chvíle, kdy covid-19 začal sužovat svět.
A jaká situace nastane na podzim, až se k němu přidruží „obyčejné chřipky“, to se neodvažují ani předpovědět. Přesto se otázkou, jak zajistit všem občanům jedno z jejich nejzákladnějších demokratických práv, totiž rozhodovat o tom, kdo je bude zastupovat v grémiích, ovlivňujících jejich životy, zabývá zdejší legislativa až za pět minut dvanáct.
Čtěte také
Do komunálních a senátních voleb zbývá něco málo přes dva měsíce a teprve teď řeší ministerstvo vnitra, co dělat v případě, že by se s podezřením na koronavirus ocitly tou dobou v karanténě až tisíce lidí. Nejsnadnější cestou je jim účast na volbách jednoduše zakázat, což teoreticky umožňuje zákon o ochraně veřejného zdraví.
Pokud bude ale takto vyloučených voličů hodně, může se stát, že soudy platnost voleb zpochybní. Zvlášť pravděpodobné je to v případě voleb do Senátu, kdy o výsledku rozhodují ve druhém kole někdy i desetiny procent. Vyslat k lidem v karanténě členy volebních komisí s urnami, když se k nim správně nesmějí přiblížit ani jejich rodinní příslušníci, je riskantní. Ale ani odklad voleb není jednoduchý.
Zastírající fakt
Čtěte také
Schůdné východisko je zřejmě jen jedno, a sice dát voličům konečně možnost volit korespondenčně. Českým občanům, žijícím v zahraničí, kterých je na půl milionu, to politici slibují už deset let a Babišova vláda to má dokonce ve svém programovém prohlášení.
Příslušnou zákonnou úpravu navrhla TOP 09 už loni, a to s podporou celé demokratické opozice s výjimkou sociálních demokratů. Poté do ní zapracovala i jejich námitky. Návrh tedy leží na stole, ovšem evidentně v šuplíku, s jehož projednáváním doposud nikdo vážně nepočítal.
Při korespondenčním hlasování přitom nejde o žádnou nevyzkoušenou novinku. Systém spolehlivě funguje ve 24 zemích Evropské unie a není jediný reálný důvod, proč by neměl fungovat i u nás. A to nejen kvůli voličům v zahraničí, ale zrovna tak i pro všechny občany doma, kteří se ho rozhodnou – ať už z jakýchkoli důvodů – upřednostnit před klasickým způsobem hlasování za plentou ve volební místnosti.
Čtěte také
Obvyklá námitka, že se jen tímto klasickým způsobem dá zaručit tajné hlasování bez nátlaku třetí osoby, v žádném případě neobstojí. Když už chce někdo „kupčit s hlasy“, najde si cestu i do volební místnosti. Což párkrát vyšlo dokonce najevo. Ovšem otázka je, kolikrát se to povedlo utajit.
Ve skutečnosti jsou obavy politiků o čistotu volebního procesu – kromě toho, že vrhají na české voliče a priori stín podezření z podvodů – jen záminkou zastírající fakt, že se jim korespondenční hlasování nelíbí z principu. Nikdo totiž nemůže dopředu odhadnout, která politická strana by měla z korespondenčních hlasů prospěch. Přesně z tohoto důvodu teď v Americe brojí proti korespondenčnímu hlasování Donald Trump.
Jistě: zavést korespondenční systém do dvou měsíců je šibeniční lhůta. Ale pandemie ukázala, že zvládnout se dá i zdánlivě nemožné. Navíc by se, protože jde primárně o komunální volby, ve kterých hlasují jen voliči s pevným bydlištěm v tom kterém kraji, korespondenčně hlasovalo hlavně v České republice. Byl by to tedy svého druhu test – a to zdaleka ne jenom technických předpokladů.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
