Luk a šíp – úloha z komplexního myšlení

16. červenec 2012

Výroba luku a šípu představovala pro pravěkého člověka neuvěřitelně komplexní úkol. Jeho zvládnutí posunulo naše předky výrazně vpřed.

První šípy vystřelil pravěcí lidé z luků zřejmě někdy před 64 000 roků. Došlo k tomu na africkém kontinentu, kde už lidé před tím zvládli jiné přelomové technologie. Zhruba před 2,5 miliony roků naši předci začali vyrábět nástroje pomocí jiných nástrojů. Další technologickou revoluci představovaly nástroje vyrobené z několika částí spojených do funkčního celku. Takový „složený“ nástroj získal kvalitativně vyšší užitnou hodnotou. Patřily k nim například oštěpy s dřevěným ratištěm a kamenným hrotem, jaké se začaly používat před 200 až 300 000 roků.

Miriam Haidleová z německé Tübingenské univerzity a Marlize Lombardová z jihoafrické Johannesburské univerzity prozkoumaly nálezy z Jižní Afriky a porovnaly je s luky a šípy používanými lovecko-sběračskými tlupami současných lidí. Ve studii publikované v Cambridge Archaelogical Journal na základě takto nasbíraných dat popsaly celou škálu úkolů, postupů a technologií, jež museli pravěcí vynálezci luku a šípu zvládnout.

Luk a šíp patří k tzv. komplementární nástrojům. Každý je sice samostatným nástrojem, ale jeden bez druhého není člověku ničemu. Podobných komplementárních nástrojů užívali pravěcí lidé celou řadu. Patřila k nim například jehla a nit nebo háček a rybářská šňůra. Luk a šíp jsou však výjimečné v nárocích na výrobu. Haidleová a Lombardová napočítaly minimálně desítku nástrojů, které člověk k výrobě nejjednoduššího luku a šípu potřebuje. Pro výrobu je nutné nashromáždit 22 různých surovin. Pro zhotovení luku je zapotřebí zkompletovat pět na sebe navazujících procesů a další podobný řetězec procesů je nezbytný k výrobě šípu.

Haidleová a Lombardová ve své studii dokázaly, že v dávné historii zvládali lidé druhu Homo sapiens velmi komplexní nároky výroby luku a šípu a prokázali tím své nesporné intelektuální kvality.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 13. července 2012 v 9:00.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.