Lucie Priknerová: Testovací schůzka Biden-Putin. Co čekat od summitu v Ženevě?

16. červen 2021

V Ženevě dojde k prvnímu setkání Joea Bidena v roli amerického prezidenta s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Co všechno se dá od summitu očekávat? Jak připomíná agentura Reuters, právě v Ženevě se v roce 1985 setkal Ronald Reagan s Michailem Gorbačovem. A tato schůzka byla významným milníkem k ukončení studené války. Teď se ovšem svět nachází ve zcela jiném kontextu.

Poměr zájmových zemí i způsoby konfrontace se změnily. Technologie 21. století z jedné strany umožňují rychlejší a transparentní komunikaci a z té druhé naopak hybridní vedení konfliktů. 

Čtěte také

USA mají podezření, že různé typy kyberútoků s dopadem na státní instituce i pokusy o ovlivnění dvou amerických voleb pocházejí od ruských hackerů. Jestliže tehdy šlo o studenou válku, dnes se jedná o sérii zamrzlých konfliktů protkaných právě nekonvenčními kybernetickými a diverzními akcemi.

Vzájemné vztahy obou velmocí stále připomínají partii šachu, u které bohužel trpí obyvatelé, kteří žijí v klíčových sférách vlivu. Významným tahem byl vstup ruských vojsk na Krym v roce 2014. Po Trumpově sólopůsobení přišel Biden. A Putin mu dal prostřednictvím rozsáhlého vojenského cvičení u hranic s Ukrajinou jasně najevo, že svůj vliv v euroasijském prostoru hodlá nejen udržovat, ale může ho i rozšiřovat.

Biden reaguje posilováním mezinárodních kontaktů. Před samotnou schůzkou proběhlo setkání G7 v Londýně a summit NATO.

Horká linka Bílý dům – Kreml

Oficiálně je na pořadu jednání několik témat. I když Biden a Putin o pět let prodloužili platnost smlouvy New Start uzavřenou v roce 2010, teď je třeba, aby si mocnosti vyjasnily, jak bude kontrola jaderných zbraní probíhat, až stávající smlouva vyprší. Úhelným kamenem jsou také ukrajinsko-ruské vztahy a lidská práva v Bělorusku.

Čtěte také

Průlom se neočekává, jde o to, aby v případě marginální provokace kterékoliv ze stran konfliktů nedošlo k eskalaci napětí. Putin si přeje zamrznutí situace v Bělorusku, Spojené státy mají zájem na posílení míru na východní Ukrajině a na stabilitě vlády v Kyjevě. Předmětem jednání mohou být také sankce, které USA na Rusko uvalily.

Od ženevského summitu se očekává málo a výsledkem bude pravděpodobně ještě méně. Rivalitní atmosféra ale prosakuje už teď. Biden ohlásil, že hodlá nadnést téma lidských práv. Pokud by se úroveň promluvy podobala tomu, jak ostře jedná americký ministr zahraničí Anthony Blinken s Čínou, tak nepůjde pouze o zdvořilosti.

Leccos naznačuje i to, že americký prezident bude mít po setkání v Ženevě samostatnou tiskovou konferenci. Jde zřejmě o Bidenovu snahu čelit vnitrostátní kritice. Republikánský senátor Ben Sasse tvrdí, že Biden po benevolentním přístupu k plynovodu Nord Stream 2 a zavíráním očí nad ruskou podporou Běloruska Putina ještě odměňuje vzájemnou schůzkou. Před jednáním se navíc vynořily spekulace, že Rusko chce prodat Iránu špionážní satelit, kterým bude Irán moci monitorovat oblast Blízkého východu, což ruský prezident popřel.

Kritika amerického prezidenta je ale nefér. Biden ví, že s Ruskem jako klíčovým hráčem je třeba jednat. Konflikt mezi oběma mocnostmi je veden natolik skrytě, že kde není viník, nemůže být odpovědnost. Tato základní premisa doteď často bránila a brání řešení konkrétních problémů.

Když budou jasně nastavené komunikační možnosti, bude existovat nepsaný a nevynutitelný tlak na obě strany, aby těchto komunikačních cest před případnou eskalací napětí využily. Horká linka Bílý dům-Kreml vždy měla svůj význam a nejinak je tomu dnes.

Autorka je publicistka

Spustit audio