Luboš Palata: Ve Varšavě to není jak v Budapešti, ale spíš jako v Praze
I v dnešní době, kdy všechno chceme mít teď a hned, je někdy třeba počkat. Někdy mnoho hodin, ba celé dny. To platí i o výsledku polských parlamentních voleb, kde bude jasné, kdo vlastně zvítězil a bude zemi vládnout až po sečtení všech hlasů. A v případě Polska i těch, které přijdou z polských konzulátů a ambasád, kde tentokrát volilo hodně přes sto tisíc Poláků.
Zdá se však přesto být jasné jedno. Polsko nejde cestou Maďarska, ale spíš „českou cestou“. Právo a spravedlnost (PiS) se v minulých čtyřech letech postaralo především o své voliče, chudší Poláky z polského venkova, rodiny s více dětmi, polské penzisty. Těmto lidem PiS, poprvé po třiceti letech polské demokracie, dal pocítit, že Polsku se daří a i oni dostali svůj malý, ale pro ně citelný díl.
Čtěte také
Zato Právu a spravedlnosti byli ochotni tolerovat mnoho skandálů, i ohýbání polské demokracie. Včetně likvidace nezávislosti polského soudnictví, či veřejnoprávní televize a rádia, z nichž se staly téměř stranické orgány PiSu.
To naopak Právu a spravedlnosti neodpouští a asi už nikdy neodpustí ta polovina Poláků, která volila po ekonomicky čtyřech dobrých letech opozici v čele s Občanskou koalicí. V součtu víc než padesát procent pro opoziční tábor ukazuje, že touha po plné demokracii, právním státě a skutečně svobodné společnosti západoevropského typu je stále pro mnoho Poláků více, než slušný hospodářský růst, nebo programy typu 500 plus, v nichž stát rozdává peníze.
Špatná změna
Kupodivu se zdá, že si to uvědomuje i podivný vládce Polska, Jaroslaw Kaczynski, přes velké ovace svých straníků nespokojený s výsledkem voleb. A proto zadal své straně cíl, získat i část voličů opozice. Strana je má v příštích letech přesvědčit, že to, co dělá PiS s Polskem je skutečně „dobrá změna", jak zní jedno z hlavních volebních hesel PiSu.
Čtěte také
Jenže to, co Kaczynski dosud nepochopil a zřejmě nepochopí, je to, že dobrá změna pro Polsko nikdy nepovede přes ořezání demokracie, právního státu ani přes jakýsi návrat k autoritářskému meziválečnému Polsku, jež je dnes provládními kruhy opěvováno. To totiž nejsou dobré základy, na kterých by měli dnes vládci demokratického Polska stavět, ale přesto staví.
Dobrou zprávou pro nás je, že přes podobné rozložení politických sil, je dnes Česká republika dál. Má lepší, autoritářství odolnější politický systém, skutečný dvoukomorový parlament, slabší prezidentský úřad, opravdu zcela nezávislé soudnictví a prokuraturu, nezávislá veřejnoprávní média. To vše je třeba chránit a pečovat o to. Tak aby se spíše Varšava přiblížila Praze, ne aby se Praha začala podobat Varšavě či snad dokonce Budapešti Viktora Orbána.
Autor je redaktorem Deníku
Související
-
Právo není právo a spravedlnost není spravedlnost, říká o situaci v Polsku Agnieszka Holland
Festival polských filmů v přímořské Gdyni zahajoval snímek režisérky Agnieszky Holland Občan Jones.
-
Luboš Palata: Česko by nemělo v boji proti změně klimatu držet basu s Polskem
Víte, že existuje nejen uhlí, ale také „čisté uhlí“?
-
Polská vláda zpacifikovala veřejnoprávní média. Teď jí jde o ta soukromá, říká polský novinář
Repolonizace. Tento termín začal rezonovat veřejným prostorem v Polsku, které čekají volby. Vrácení do polských rukou se má týkat médií se zahraničními vlastníky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.