Luboš Palata: Ve Varšavě to není jak v Budapešti, ale spíš jako v Praze

Zdá se však přesto být jasné jedno. Polsko nejde cestou Maďarska, ale spíš „českou cestou“. Právo a spravedlnost (PiS) se v minulých čtyřech letech postaralo především o své voliče, chudší Poláky z polského venkova, rodiny s více dětmi, polské penzisty. Těmto lidem PiS, poprvé po třiceti letech polské demokracie, dal pocítit, že Polsku se daří a i oni dostali svůj malý, ale pro ně citelný díl.

Čtěte také

iROZHLAS

V Polsku zůstane podle odhadů u vlády Kaczyńského Právo a spravedlnost. Nejspíš bude mít v Sejmu většinu

Zato Právu a spravedlnosti byli ochotni tolerovat mnoho skandálů, i ohýbání polské demokracie. Včetně likvidace nezávislosti polského soudnictví, či veřejnoprávní televize a rádia, z nichž se staly téměř stranické orgány PiSu.

To naopak Právu a spravedlnosti neodpouští a asi už nikdy neodpustí ta polovina Poláků, která volila po ekonomicky čtyřech dobrých letech opozici v čele s Občanskou koalicí. V součtu víc než padesát procent pro opoziční tábor ukazuje, že touha po plné demokracii, právním státě a skutečně svobodné společnosti západoevropského typu je stále pro mnoho Poláků více, než slušný hospodářský růst, nebo programy typu 500 plus, v nichž stát rozdává peníze.

Špatná změna

Kupodivu se zdá, že si to uvědomuje i podivný vládce Polska, Jaroslaw Kaczynski, přes velké ovace svých straníků nespokojený s výsledkem voleb. A proto zadal své straně cíl, získat i část voličů opozice. Strana je má v příštích letech přesvědčit, že to, co dělá PiS s Polskem je skutečně „dobrá změna", jak zní jedno z hlavních volebních hesel PiSu.

Čtěte také

Favoritem polských voleb je Právo a spravedlnost. Voliči oceňují, že plní sliby

Jenže to, co Kaczynski dosud nepochopil a zřejmě nepochopí, je to, že dobrá změna pro Polsko nikdy nepovede přes ořezání demokracie, právního státu ani přes jakýsi návrat k autoritářskému meziválečnému Polsku, jež je dnes provládními kruhy opěvováno. To totiž nejsou dobré základy, na kterých by měli dnes vládci demokratického Polska stavět, ale přesto staví.

Dobrou zprávou pro nás je, že přes podobné rozložení politických sil, je dnes Česká republika dál. Má lepší, autoritářství odolnější politický systém, skutečný dvoukomorový parlament, slabší prezidentský úřad, opravdu zcela nezávislé soudnictví a prokuraturu, nezávislá veřejnoprávní média. To vše je třeba chránit a pečovat o to. Tak aby se spíše Varšava přiblížila Praze, ne aby se Praha začala podobat Varšavě či snad dokonce Budapešti Viktora Orbána.

Autor je redaktorem Deníku