Luboš Palata: Ukrajina zaútočila na Rusko a Brusel v tom Kyjev podpořil. Ještě před rokem nepředstavitelné
Ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem jsme si už zvykli, že se během ní dějí věci, které jsme si nedokázali ani představit. V tom dobrém – a bohužel i v tom špatném. Pamatuji si nedávný komentář k možnému vývoji války: že prý není možné, aby tato válka skončila podobně jako 2. světová války v Evropě, tedy dobytím Moskvy Ukrajinci.
K tomu je stále ještě daleko, ale v posledních dnech se stalo něco, s čím nikdo nepočítal a také něco, co se v prvních dvou letech války vylučovalo jako možný směr vývoje.
Čtěte také
Ukrajina nikoli symbolicky jako několikrát předtím, ale skutečnou velkou vojenskou silou zaútočila na Rusko. Obsadila a dostala pod vojenskou kontrolu velká území v ruské Kurské oblasti. A místo mapek, kam se posunuli na východě Ukrajiny, Rusové jsme tu najednou měli mapu, kam postoupili Ukrajinci v Rusku.
A Moskva vedoucí 2,5 roku dobyvačnou válku proti Ukrajině požádala Organizaci spojených národů o zásah proti agresorovi.
Pozoruhodná a povzbudivá je reakce hlavních spojenců Ukrajiny, Spojených států a Evropské unie. Jak Washington, tak Brusel ani na chvíli nezaváhaly a ukrajinský útok směrem na Kursk, na který Ukrajinci používají i západní zbraně a těžkou techniku, jednoznačně podpořily.
Ukrajina má právo se bránit
„Evropská unie není proti současným akcím ukrajinských sil v Kurské oblasti,“ uvedl v těchto dnech mluvčí Evropské komise pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Peter Stano. „Ukrajina má právo bránit své území, a to i úderem na nepřátelské území. EU toto její legitimní právo nadále podporuje.“
Čtěte také
Je to samozřejmě pravda a je to zcela správné. Jen nám Evropanům a Američanům přijetí tohoto pohledu na obrannou válku Ukrajiny proti Rusku trvalo oněch skoro 2,5 roku brutální ruské agrese.
Zbraně jsme Ukrajině dodávali nejen pomalu, ale i selektivně a s různými omezeními, abychom si takzvaně nenaštvali Kreml. Takže Ukrajinci dostávali americké i západoevropské rakety s omezeným doletem, aby nemohly zasáhnout cíle na ruském území.
A pokud se Ukrajinci pokusili takové cíle v Rusku zasáhnout, museli tam poslat své na Ukrajině vyrobené drony. Rusko samozřejmě žádná omezení nemělo. Vedle vojenských cílů vraždí od počátku války cíleně ukrajinské civilisty, likviduje ukrajinská města a mimo jiné navíc neustále vyhrožuje Západu.
Vyrovnat hru a nechat Rusy pocítit válku na vlastní kůži nemusí být jen forma eskalace konfliktu, ale také cesta k nějaké podobě míru, byť samozřejmě ne hned.
Je dobře, že jsme my Evropané i Spojené státy konečně přijali realitu a nebráníme Ukrajině ve snaze dosáhnout ukončení války i použitím síly přímo v Rusku. Po dvou a půl letech se to ukazuje nutností, protože na nic jiného ruský agresor do teď neslyšel.
Autor je evropským editorem Deníku
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
