Válka na Ukrajině nemá vojenské řešení, názory suverénních zemí je třeba respektovat, říká slovenský ministr zahraničí Blanár
Ministři zahraničí Visegrádské skupiny se v Praze sešli uprostřed dohadů, jestli tato skupina stále zůstává jednotná a akceschopná, nebo se kvůli odlišným názorům na pomoc Ukrajině definitivně rozpadla. „Je přirozené, že každá země má svůj suverénní postoj k citlivým otázkám, navzdory tomu, že jsme spolu v Evropské unii, NATO a v jiných organizacích. A to je třeba respektovat. Je důležité, aby se partneři poslouchali,“ deklaruje slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár.
Čtěte také
Mezi členskými státy podle něj stále trvá zájem vzájemně se podporovat, přestože mají na některé otázky odlišné názory:
„Třeba válka na Ukrajině. Shodujeme se v 90 procentech – to, co udělala Ruská federace s Krymem a útokem na Ukrajinu, je v rozporu s mezinárodním právem. Jsme za Ukrajinu demokratickou, nezávislou, suverénní a v mezinárodně uznaných hranicích. To se nemění. Ale máme jiný pohled na to, jak ten konflikt dopadne a co se stane,“ uvádí.
Slovensko už proto nebude Ukrajině dodávat žádné zbraně z armádních zásob a podporuje jakékoli mírové jednání. „Dva roky nám ukázaly, že to nemá vojenské řešení. Ale respektujeme, že Polsko a Česko mají jiný názor,“ dodává.
Čtěte také
Blanár přitom poukazuje na to, že Slovensko dosud poskytlo Ukrajině pomoc v celkovém objemu 0,7 procenta HDP, což je prý více než dala Česká republika a srovnatelné s pomocí Polska.
Šlo mimo jiné o stíhačky MiG-29, protiletadlový systém S-300, obrněná vozidla a vrtulníky, od Evropské unie ale země obdržela jen zlomek slibovaných refundací.
I nadále také Slovensko hodlá poskytovat humanitární pomoc, pomáhat s odminováním a obnovou energetické infrastruktury a plánuje železniční trať spojující Košice s Kyjevem.
Naše vztahy nelze rozbít
V rámci NATO zaznívají hlasy volající po tom, aby státy zvýšily výdaje na obranu až na 3 procenta HDP, Slovensko se ale podle Blanára bude držet aliančního závazku ve výši 2 procent.
Čtěte také
„A my to musíme udělat, protože předcházející vlády absolutně vyprázdnily sklady naší armády. Musel jsem svým kolegům z V4 poděkovat, že chrání naše nebe, protože oni daly všechno pryč,“ upozorňuje s tím, že přislíbené protiletadlové systémy spojeneckých zemí se přesouvají pryč a slovenská strategická infrastruktura zůstává nechráněna.
Česká vláda nedávno se nedávno rozhodla pozastavit společná zasedání, a to kvůli odlišným názorům na válku na Ukrajině. Blanár k tomu poznamenává, že slovenská vláda nyní paradoxně chystá společné jednání s ukrajinskou vládou.
„Vyhodnotili jsme si to tak, že mohlo jít o pokus vstoupit do kampaně před prezidentskými volbami, protože lídr opozice Michal Šimečka byl okamžitě přijat premiérem Petrem Fialou. Ale nebudu dále pokračovat, protože česko-slovenské vztahy jsou tak unikátní, že je nemůže rozbít žádná politická reprezentace,“ míní.
Blanár dále zdůrazňuje, že Slovensko se jasně definuje jako součást Evropské unie a Severoatlantické aliance: „Na tom nebudeme nic měnit. Je to náš životní prostor, který nám dává možnost rozvíjet se ekonomicky a zároveň nám zajišťuje bezpečnost.“
Sešel by se znovu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Petr Fischer: Normální česko-slovenský politický zlom
Dalo se čekat, že zrušení mezivládních konzultací mezi slovenskou a českou vládou vyvolá zlou krev. Vykreslovat tento krok jako konec vztahů se Slovenskem, je přehnané.
-
Kamila Pešeková: Okuliarová kampaň ukazuje, jak na Slovensku začíná fungovat strach
Když Petr Pavel kandidoval na českého prezidenta, v jeho předvolební kampani se objevila tzv. flanelová vlna. Flanelovou košili označoval generál za svůj oblíbený oděv.
-
Kamila Pešeková: Slovenská debata prezidentských kandidátů přesvědčila jen přesvědčené
Na Slovensku se pár dní před prezidentskými volbami analytici shodnou na tom, že zemi čekají jedny z nejdůležitějších voleb v novodobých dějinách.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
