Luboš Palata: Střední Evropa by měla mít fond transformace svých automobilek
V polovině září se bude na vládě projednávat rozdělení Fondu spravedlivé transformace. V jeho rámci věnuje Evropská unie přes čtyřicet miliard korun na přeměnu tří uhelných regionů v Česku. Nejde o nepodstatnou věc, a to i z psychologického hlediska. Moje a starší generace má někde hluboko v paměti uloženo dobové heslo: „Uhlí je naše černé zlato.“ A z podobné doby je také slogan: „Já jsem havíř, kdo je víc.“
Čtěte také
Jenže tohle už nejméně třicet let neplatí. Těžba uhlí prošla velmi zásadním útlumem ještě předtím, než se stalo globální oteplování nosným politickým tématem Evropy. Na Ostravsku už v dolech takřka nikdo nefárá. Jen o něco důležitější je těžba uhlí pro Severočeský a Karlovarský kraj. Ale z hlediska Česka a jeho ekonomiky jde o poměrně lehce zvládnutelný problém. Také díky oněm desítkám miliard korun, které na to Česko dostane z Unie.
Daleko zásadnějším problémem pro Česko i střední Evropu jako celek je další vedlejší produkt snahy Evropské unie o radikální omezení skleníkových plynů. A to je útlum výroby klasických automobilů. Ten přichází přibližně stejně rychle, jako má být ukončena těžba uhlí. Ale na tento útlum se Česko jako stát vůbec nepřipravuje. Přitom jde o změnu určitě zásadnější než to, že se těžba hnědého uhlí pod Krušnými horami změní v rekultivaci krajiny a že české teplárny přejdou na zemní plyn.
Zcela jiná výroba
Elektromobilita totiž neznamená jen změnu pohonu, ale výrobu téměř zcela jiné věci, než jsou dnešní auta se spalovacími motory. Mnoho profesí z nynějších automobilek nebude potřeba. Elektromobil je proti autu se spalovacím motorem takové pouťové autíčko. Nejdražší a nejdůležitější částí elektromobilů jsou kvalitní baterie.
I kdyby automobilky v Česku dokázaly dát po přechodu na elektromobilitu práci všem svým dnešním zaměstnancům, bude třeba zásadních rekvalifikací obrovského množství lidí.
Střední Evropa je přitom na výrobě aut závislejší než jakýkoli jiný region nejen Evropy, ale i světa. A automobilový průmysl, ne těžba uhlí, je tím, co střední Evropě poslední desítky let zajišťuje relativně slušnou prosperitu.
Tak zásadní změna, jakou bude přechod na elektromobilitu, by se proto měla ve střední Evropě řešit ještě daleko více než útlum těžby uhlí. Jenže zatím to vypadá, že se zdejší vlády spoléhají na to, že automobilky to prostě nějak zvládnou. Mohou, ale bez pomoci a promyšlené strategie středoevropských států i Evropské unie také nemusí. Pro dnešní podobu našich ekonomik by to znamenalo katastrofu. A té bychom se měli snažit vyhnout. Času už mnoho nezbývá.
Autor je komentátor Deníku
Související
-
Dojede dál auto na bionaftu, nebo elektřinu? Nadšenci porovnají řepku a fotovoltaiku ze svého pole
O experimentu vzniká dokument Biomasakr. Upozornit má na problém biopaliv první generace, kvůli kterým na polích vznikají monokultury a dochází k úbytku biodiverzity.
-
Auto na plyn, nebo elektřinu? Zemní plyn dobývá nákladní a autobusovou dopravu, z osobních aut mizí
V Česku roste zájem o osobní auta na elektřinu. Majitele neodrazuje ani podstatně vyšší pořizovací cena než u aut na stlačený plyn, ani nejistota kvůli životnosti baterií.
-
Luboš Palata: Česká elektřina z plynu místo uhlí. Ale jen ta z bioplynu bude skutečně zelená
Zatímco Česko se horem dolem zabývá tím, jak se budou stavět nebo nestavět další reaktory v jaderné elektrárně v Dukovanech, míří česká energetika do doby plynové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
