Luboš Palata: Česká elektřina z plynu místo uhlí. Ale jen ta z bioplynu bude skutečně zelená
Zatímco Česko se horem dolem zabývá tím, jak se budou stavět nebo nestavět další reaktory v jaderné elektrárně v Dukovanech, míří česká energetika z doby uhelné ne k době jaderné, ale v prvé řadě do doby plynové.
Protože právě přestavba současných uhelných elektráren na elektrárny plynové je tím, co českou energetiku v příštích letech čeká, zatímco rozšíření jádra je jakási mlhavá budoucnost někdy po roce 2030, a možná ještě mnohem dál.
Čtěte také
Během bezesné noci na prosincovém summitu Evropské unie se Polákům a také českému premiérovi Andreji Babišovi podařilo do závěrů jednání prosadit přípustnost plynových elektráren jako „dočasného zdroje“, na který bude pohlíženo jako na krok tím správným, zeleným ekologickým směrem.
Otázka je, jestli je to dobře, nebo špatně. A také kolik nás to bude stát. Člověk nemusí být odborník na energetiku nebo znečištění ovzduší, aby věděl, že přechod od uhlí, zvláště toho hnědého, k zemnímu plynu posun k lepšímu prostě je.
Nahradí biometan zemní plyn?
Plynové elektrárny mají také jednu skvělou výhodu, která z nich dělá ideální doplňkový zdroj elektřiny ke zdrojům obnovitelným, tedy především slunečním a větrným elektrárnám. Protože když přestane svítit slunce nebo foukat, je plynová elektrárna rychle spustitelná, aby výpadek nahradila, a naopak lehce vypnutelná, když zase foukat začne nebo slunce vyjde nad mraky.
Čtěte také
Zůstává ale faktem, že zemní plyn je stále zdroj fosilní, neobnovitelný a produkující sice menší, ale stále významné emise skleníkových plynů a dalších škodlivin. Proto bude téměř nemožné hradit přechod z uhlí na plyn z peněz Evropské unie, z Fondu spravedlivé transformace a dalších.
Je tu ale jedna možnost a totiž ta, že se v plynových elektrárnách nebude pálit plyn zemní, který bychom museli navíc v drtivé většině dovážet, ale plyn domácí a obnovitelný. Tedy biometan, který se vyrábí z rostlinných zbytků. Podle ambiciózních plánů by se do roku 2030 mohlo v Česku vyrábět až půl miliardy kubíků bioplynu ročně a mohl by nahradit zemní plyn dokonce i v domácnostech.
Teď jde jen o to, aby výroba bioplynu nevedla k podobným deformacím zemědělství a české krajiny jako bionafta, které můžeme v uvozovkách děkovat za nedohledné lány řepky. A aby tato zelená transformace naší energetiky přírodě v konečném důsledku skutečně prospěla a neudělala z ní jen zdroj biomasy pro bioplynové ekoelektrárny.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
