Luboš Palata: Slavkovský trojúhelník zaskočil na Ukrajině za rozhádaný Visegrád. A překvapivě dobře
Cesta českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) na Ukrajinu byla sice chvályhodné gesto. Ale v dnešní době, kdy si v Kyjevu podávají západní státníci kliku, nebyla zas až tak pozoruhodná. A to přesto, že šéf české diplomacie vážil cestu až na východní Ukrajinu téměř přímo na linii dotyku. I to už je ale takový diplomatický rituál.
Dobře to vypadá a fotky v helmě a v neprůstřelné vestě v zasněžené doněcké krajině jsou lepší než ty v obleku a s kravatou. Bez ohledu na to, jak dobře, či špatně si zrovna nasadíte helmu.
Čtěte také
„Ukrajinci musí mít právo se rozhodnout, zda budou patřit k Západu a přiblíží se Evropské unii a Severoatlantické alianci,“ prohlásil Lipavský na Ukrajině a dodal, že mu dnešní situace na Ukrajině připomíná tu Československou před srpnem 1968. To nejsou zrovna pozoruhodné myšlenky, ale přesto je cesta Lipavského do Kyjeva velmi výjimečná.
Ne tím, co se na ní stalo, ale tím, v jaké sestavě se odehrála. Z původně oznámeného visegrádského formátu se totiž stal Slavkovský trojúhelník. Českého a slovenského ministra zahraničí doprovázel totiž šéf rakouské diplomacie, bývalý kancléř Alexander Schallenberg.
Slavkovský trojúhelník jako výhra
To je pozoruhodné i tím, že Rakousko není ani členem Severoatlantické aliance a Vídeň byla dosud v podobných situacích neutrální, až to často hezké nebylo. „Naše návštěva je ukázkou solidarity. Bezpečnost Ukrajiny je i naší bezpečností,“ pronesl u vojenského vrtulníku Alexander Schallenberg větu, kterou Rakušané od svých často spíše prorusky naladěných politiků dlouho neslyšeli.
Čtěte také
Pozoruhodné na návštěvě Slavkovského trojúhelníku na Ukrajině je také to, že tato delegace působila výrazně lepším dojmem, než by za současné situace mohla působit delegace Visegrádské čtyřky. Postoje dvou nejviditelnějších zemí Visegrádu, Polska a Maďarska, jsou totiž v dnešní Evropě na úplně opačných koncích.
Zatímco Polsko patří spolu s USA a Velkou Británií k neaktivnějším spojencům Ukrajiny, orbánovské Maďarsko je naopak putinovský trojský kůň v Evropské unii a NATO. V době vrcholící krize přijel Viktor Orbán osobně do Moskvy Vladimira Putina před několika dny podpořit. Za levnější plyn a miliardy dolarů ruských investic a úvěrů.
Naopak vůči Ukrajině je Budapešť krajně nepřátelská a v minulosti blokovala i spolupráci NATO s Kyjevem. Česko a Slovensko jsou sice blíž Polsku, ale Varšava dala přednost velmocenské spolupráci s Británií než s Visegrádem bez Maďarska.
V této situaci byl Slavkovský trojúhelník pro Prahu překvapivou výhrou. A důvodem k zamyšlení, zda tomuto trojúhelníku před stále podivnější Visegrádskou čtyřkou nedávat přednost častěji.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
