Luboš Palata: Reparace od Německa řešit nemusíme. Odškodnili jsme se na našich Němcích

7. květen 2019

V těchto dnech si připomínáme konec druhé světové války v Evropě.

Také v souvislosti s tím se znovu diskutuje, zda by dnešní Německo mělo v uvozovkách doplatit reparace některým zemím, které za druhé světové války nacistická Třetí říše okupovala.

Německé válečné reparace pro Polsko skončily v Rusku. Poláci o ně můžou zkusit požádat, říká právník

Staroměstské náměstí ve Varšavě
Polsko chce letos začít vyjednávat s Německem o odškodnění za druhou světovou válku. „Budeme hovořit o potřebě odškodnit Poláky za ztráty, které utrpěli během druhé světové války,” prohlásil v polském Sejmu ministr zahraničí Jacek Czaputowicz, když představoval cíle zahraniční politiky. Vláda se prý bude snažit hledat právní, politické a finanční cesty, jak získat náležité odškodnění. Je to ale více než 70 let po konci války reálné?

Nejhlasitěji se v poslední době o své nároky na náhradu za způsobené škody hlásí Řecko a také Polsko. A tady se naskýtá otázka, zda by se k těmto zemím neměla připojit i Česká republika, protože ani nám nebyly žádné klasické reparace za okupaci vyplaceny a také u nás byly škody způsobené víc než šestiletou nadvládou nacistů astronomické.

Přestože po vznesení nároků na reparace sousedním Polskem se hlasy o tom, že bychom měli reparace požadovat také, objevily i u nás, tak dokonce i prezident Miloš Zeman dospěl k závěru, že se Praha k Varšavě připojit nemá.

Hlavní důvod spočívá v poválečném vyhnání sudetských Němců a zabavení nejen jejich, ale veškerého německého majetku, který se na konci války na území Československa nacházel. S nevelkou výjimkou týkající se aktivních odpůrců nacismu z řad českých Němců.

Vše zlé je k něčemu dobré

Ivan Štern: Polský ministr obrany požaduje po Německu válečné reparace

03336285.jpeg

Kdyby nešlo o vážnou věc, tak by to celé bylo k smíchu. Ale není. Patrně v souvislosti s probíhajícím výročím Varšavského povstání v roce 1944 napadlo polského ministra obrany Macierewicze, že by Polsko mohlo uplatňovat válečné reparace jako náhradu za škody Polsku způsobené wehrmachtem za druhé světové války.

Spolková republika Německo nikdy tento akt právně neuznala, tak jako neuznala právoplatnost vyhnání tří milionů bývalých československých občanů německé národnosti. A to v žádné z mezistátních smluv, ani v česko-německé deklaraci z poloviny 90. let.

Podobně ale nebyly Československu ani samostatné České republice vyplaceny německé válečné reparace v klasické podobě. Byla vyplacena jen symbolická individuální odškodnění obětem nacismu, včetně nuceně nasazených.

Polské válečné reparace jsou Pandořina skříňka, tvrdí právník

Miloslav Bednář a Jan Kuklík

Polská vláda chce zahájit oficiální jednání s Německem o reparacích za škody způsobené za 2. světové války. Polští politici tvrdí, že se Varšava této kompenzace nedočkala, částku odhadují zhruba na bilion dolarů. Německo ale oponuje, že se Poláci svých nároků v minulosti opakovaně zřekli. „Polsko nároky vznést může, ale myslím si, že jeho žádost nemá velkou šanci,“ uvedl v pořadu Pro a proti právní historik a děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jan Kuklík.

V 90. letech se říkalo, že v trezoru českého ministerstva zahraničí je velký fascikl, kde jsou případné reparace v dokumentu vzniklém těsně po válce vyčísleny na stovky miliard tehdejších korun. A že ty dokumenty tam jsou pro případ, že by Spolková republika vznesla požadavek na návrat majetku či odškodnění vyhnaným sudetským Němcům.

Neoficiální verze byla, že kdyby se tyto dvě sumy vedle sebe položily, tak by takříkajíc nula od nuly pošla.

Přestože si myslím, že vyhnáním tří milionů našich německy mluvících spoluobčanů jsme po druhé světové válce ublížili jak této zemi, tak sami sobě, majetkově si velká část Čechů po válce nepochybně pomohla.

Luboš Palata

Odškodnili jsme se, byť trochu hloupě, vlastně sami ze svého a ještě se připravili o tři miliony většinou vzdělaných a pracovitých lidí. Ale otázku německých reparací za nacistickou okupaci jsme tím jednou provždy sami uzavřeli. Přesně podle hesla, že vše zlé je k něčemu dobré.

Autor je redaktorem Deníku

autor: Luboš Palata
Spustit audio