Luboš Palata: Moldavsko, země, která patří do EU
Je to velmi zvláštní a nepopsatelný dojem, ale v Moldavsku jsem ani chvíli neměl pocit, že se nacházím v nejchudší zemi Evropy. Uklizený a příjemný Kišiněv, mnohem příjemnější, než třeba podle všech statistik mnohem bohatší Bukurešť, uspořádané vesnice obklopené vinicemi, klidná, mírná krajina černozemě, na níž v horském létě a v mírných zimách vyroste vše, na co vzpomenete.
Proto ten základní pocit, který jsem z toho nejzapadlejšího koutu Evropy měl, byl, že Moldavsko není země chudá, ale zchudlá, okradená a ožebračená.
Tím, kdo ji okradl a ožebračil, bylo Rusko a důstojníci čtrnácté armády, jejíž zbytky dodnes vládnou v okupovaném Podněstří, kde tamní separatisty jistí mírové síly Ruské federace. Když jsem před týdnem mluvil s moldavským prezidentem Nicolaem Timoftim, říkal mi jasně, že jeho země se cítí být v plánech Ruska tou další na řadě poté, co se podaří Putinovi uskutečnit jeho cíle na Ukrajině.
Moldavsko však přes všechny hrozby, které z Ruska přichází, touží patřit do Evropy, k níž má od tohoto pondělka opět o něco blíže. Jako první zemi z programu Východního partnerství byl totiž Moldavsku zrušen vízový styk s Evropskou unií. To je pro Moldavany důležitější o to více, že tři čtvrtiny z nich se cítí být součástí rumunského národa, s kterým mají společný nejen jazyk, ale i velkou část svých dodejme evropských dějin.
Z pohledu Rumunska pak je Moldávie jen od Bukurešti nesmyslně odtrženou částí Rumunska a znovusjednocení těchto dvou zemí v Evropské unii má pro Rumunsko podobný význam, jako mělo pro Spolkovou republiku znovusjednocení se s Východním Německem.
Moldavsko, jak jeho prezident Timofti hrdě říkal "nejlepší žák z celého Východního partnerství", udělalo za poslední čtyři roky obrovský pokrok v mnoha oblastech, demokratickými svobodami a státní správou počínaje a ekonomikou nekonče. Reakcí Moskvy bylo ale takzvané referendum v Podněstří a žádost Tiraspolu o vstup do Ruské federace, na kterou na rozdíl od Krymu Vladimír Putin zatím neodpověděl kladně.
Přesto, nebo právě proto, bych Moldavsko v unii, rád viděl. S Podněstřím, či bez, ale hlavně jak je vidět na Ukrajině, čím dříve, tím lépe.
Autor je redaktorem MF DNES.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
