Luboš Palata: Maďarsko si na hranicích nesmí dělat, co chce. Ústavní soud nedal Orbánovi volnou ruku
Muselo to být pro Viktora Orbána zklamání, když ústavní soud maďarskému premiérovi neodpověděl kladně na otázku, zda je maďarské právo nadřazeno právu unijnímu. Protože s nadějí, že soud vládě v přijímání legislativy, zvláště té namířené proti migrantům, zcela rozváže ruce, Viktor Orbán podání na ústavní soud dával. A doufal, že se mu dostane obdobného verdiktu, který vynesl nedávno polský ústavní soud, když polské právo tomu unijnímu alespoň teoreticky nadřadil.
V polském případě se vláda Práva a spravedlnosti obrátila na ústavní soud poté, co jí bylo unijním evropským soudem nařízeno, aby změnila některé části soudní reformy, které jsou v rozporu s principy právního státu.
Čtěte také
V případě maďarském zase evropský soud rozhodl o tom, že v rozporu s unijními pravidly a závazky Maďarska bylo zacházení s migranty na maďarsko-srbské hranici.
Už v roce 2020 totiž unijní tribunál konstatoval, že migranti byli v rozporu s právem zadržování v táborech na hranici se Srbskem. A že ani jejich deportace neprobíhala podle pravidel, ke kterým se Maďarsko zavázalo. Kvůli porušování unijního práva v oblasti migrace pak hraniční agentura EU Frontex ukončila svoji činnost v Maďarsku.
Naše zájmy na schengenské hranici
Orbán se ale i páteční porážku snažil využít ve svůj prospěch, protože i tak znovu oživila v Maďarsku jinak polomrtvé téma migrace. Téma, ve kterém maďarský premiér v rozporu s fakty vystupuje jako zachránce národa před záplavou uprchlíků.
Čtěte také
„Realita imigrace není v Bruselu, ale na maďarské hranici, na polské hranici a v italských přístavech. Musíme se vypořádat s problémy, které se objevily, a změnit pravidla,“ uvedl Orbán v pátek ráno, když si ještě myslel, že mu maďarský ústavní soud za pravdu dá.
Zacházení Maďarska a také Polska s migranty, které odporuje současným zákonným normám Evropské unie, je pro Česko přitom zásadní věcí. Jak na maďarsko-srbskou, tak na polsko-běloruskou hranici totiž odcházející česká vláda Andreje Babiše vyslala naše jednotky. Pokud bude na těchto místech docházet k porušování unijních pravidel i mezinárodních závazků při zacházení s migranty, je tady velký otazník nad tím, jestli by se toho měli Češi účastnit. A jestli by se to od polských a maďarských kolegů měli učit.
Na straně druhé je tu jasný český zájem na tom, aby vnější schengenská hranice byla co nejlépe střežena a putovalo přes ni co nejméně nelegálních migrantů. Jen tak se totiž podaří udržet volný pohyb v rámci Schengenu spolu s elementární bezpečností. Danou tím, že víme, kdo k nám zvenčí přichází. Přesto by ale nová vláda Petra Fialy měla zvážit, jestli je naše přítomnost na hranicích Polska a Maďarska přínosná víc, než kolik našim zájmům škodí.
Autor je evropským editorem Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
