Luboš Palata: Hranice mezi Českem a Slovenskem se už nikdy nesmí zavřít
Hranice mezi Českem a Slovenskem tu neměla být, a to ani po rozdělení federace před třiceti lety. Alespoň tak to tehdy mnozí čeští a slovenští politici slibovali. Nakonec to, jak už to tak bývá, bylo jinak. A hranice zmizela až se vstupem do Evropské unie, respektive až o tři roky později, kdy jsme vstoupili společně do Schengenu.
Slováci kvůli tomu museli vynaložit poměrně hodně úsilí, aby na evropský standard dostali střežení hranice na východním Slovensku. Ale nakonec se to podařilo. A patnáct let po rozdělení společného státu zmizela alespoň ta rozdělující hranice.
Čtěte také
Jenže uplynulo dalších patnáct let a máme ji tu zase. Už od konce září to na česko-slovenské hranici vypadá jako kdysi. Protože jsem v té době pracoval na Slovensku, mám dodnes v paměti ty tehdejší nekonečné fronty kamionů. Fronty kamionů a občas i osobních aut a autobusů se teď zase na hranici vrátily a skoro jsme si na ně už začali zvykat. Ale neměli bychom.
A to přesto, že důvod není virtuální, ale skutečný. A to zvýšený pohyb běženců, kteří se přes Slovensko a Česko pokouší dostat do Německa. Praha dostala od Berlína nůž na krk, aby s tím něco udělala, jinak se zavře zelená hranice s německými spolkovými zeměmi.
Ti, co měli zůstat spolu
V Bratislavě dost dlouho dělali, že to nechápou. A hlavně se jim nechtělo do zavření zelené hranice s Maďarskem. Protože právě tudy běženci na Slovensko proudí.
Čtěte také
A je to Maďarsko, které jako hraniční země Schengenu neplní své závazky, které vůči zbytku tohoto bezhraničního prostoru má. Protože je na hranicích s Balkánem už roky hraniční plot, budí to otázku, zda to není prostě maďarský naschvál. Slováci si také stěžují, že Maďaři odmítají od Slovenska přebírat zadržené běžence. Aby bylo jasno, běžence ne z Ukrajiny, ale po pár letech opět především ze Sýrie, Afriky a dalších zemí třetího světa.
Podle posledních zpráv se zdá, že se česká a slovenská vláda s premiéry v čele rozhoupaly a začíná se hledat řešení. Z mého pohledu jsou řešení jen dvě. Buď důsledně střežit, třeba společnými českými a slovenskými silami, hranici Slovenska s Maďarskem.
Nebo, pokud o to bude Budapešť stát, pomoci Maďarsku na jeho vnější schengenské hranici. A především udělat z toho i do budoucna pravidlo. Protože česko-slovenská společná hranice by měla být navždy tou úplně poslední hranicí, která by se měla zavírat. Protože je to hranice, která dělí ty, kteří měli a mají zůstat spolu. Nás Čechy a Slováky, lépe řečeno Čechoslováky.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
