Luboš Palata: Bez české demokratické koalice tu máme Babiše na dlouho

17. duben 2018

Některé věci v české politice prostě nepochopíte. Jednou z nich je chování českých lidovců, TOP 09 a Starostů.

Tyto tři strany jsou v Evropském parlamentu součástí Evropské lidové strany, ba co víc, v rámci této eurostrany vytvořily společný klub.

Dohromady máme víc hlasů než Babiš, ať tedy podpoří naši menšinovou vládu, vyzývá Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Ani půl roku po volbách do Poslanecké sněmovny není Česká republika o nic blíže ke stabilní vládě s důvěrou. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) se v úterý v Lánech sešel s prezidentem Milošem Zemanem, od kterého dostal doporučení, aby jednal s SPD a KSČM. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek mezitím přišel se svým návrhem, který právě tyto strany z vlády vynechává. Navrhuje menšinovou vládu ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

To jim mimo jiné přineslo i velmi vlivnou funkci pro Pavla Svobodu, který se stal také díky síle společného klubu předsedou právního výboru Evropského parlamentu a jedním z nejmocnějších lidí ve Štrasburku. A mnozí další europoslanci získali další významné funkce, o kterých, kdyby nedokázali dát dohromady hlasy, by si mohli nechat jen zdát. 

I když celé čtyři roky běží spolupráce KDU-ČSL, TOP 09 a STAN víceméně bez problémů, tady na české úrovni se nejsou schopni dohodnout. A to přesto, že preference všech tří uskupení se v lepším případě dostanou o kousek nad pět procent.

Zatímco dohromady by tyto strany byly v českém parlamentu jednoznačně nejsilnějším opozičním uskupením, takhle, jako jezdci z konce parlamentního peletonu, jen paběrkují.

Andrej Babiš

Jenže zdá se, jakoby jim zkušenost z loňských voleb nestačila, jakoby jim otrnulo, když utekly hrobníkovi o pár voličských hlasů z lopaty. A nejsou se schopni dohodnout ani před třemi důležitými volbami, které během roku Česko čekají. Tedy obecními, senátními a nakonec za rok volbami do Evropského parlamentu.  

Opravdu jde do tuhého 

David Klimeš: ČSSD, lidovci i TOP 09 netrpělivě čekají na nové lídry

David Klimeš

Někdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek se během svých vrcholných let v politice stal synonymem arogance v českém politickém rybníku. Ale alespoň věděl, jaké jsou pravidla plavání v těchto vodách. Když vyhrál s 22 procenty hlasů volby v roce 2010, ale bylo jasné, že nesestaví vládu, obratem rezignoval.

Pokud chtějí čeští demokraté zastavit parní válec antisystémových stran v čele s hnutím ANO, válec, který dokázal vyhrát po parlamentních v Miloši Zemanovi i volby prezidentské, pak se nutně musí sjednotit. 

Tak jako se to stalo v roce 1998 na Slovensku, kde kdyby nevznikla Slovenská demokratická koalice, tak by tam Vladimír Mečiar vládl možná ještě dnes, se všemi důsledky, které by z toho vyplývaly. A my bychom měli na východních hranicích nějakou obdobu Lukašenkova Běloruska. 

Andrej Babiš sice není ani Mečiar, ani Alexandr Lukašenko, ale i on má šanci zůstat v čele Česka mnoho, mnoho let a český politický systém posunout tam, kde by ho mnozí neradi viděli. Sázet na to, že toho pokazí tolik, že ho voliči sami rychle odmítnou, je krátkozraké.

Luboš Palata

Stejně krátkozraké, jako nedokázat nabídnout alternativu, jejíž základ by byl v tom, že se dokáží dohodnout strany, které mají v podstatě identické demokratické a proevropské programy, jako ony zmíněné tři partaje. 

A pokud to ještě politici oněch tří uskupení nepochopili, jde opravdu do tuhého a troje volby během dvanácti měsíců mohou rozdat politické karty na hodně dlouho. Na mnohem déle, než si dnes vůbec dokážeme představit. 

Autor je redaktorem MF DNES 

autor: pal
Spustit audio