Luboš Palata: Bez české demokratické koalice tu máme Babiše na dlouho

Tyto tři strany jsou v Evropském parlamentu součástí Evropské lidové strany, ba co víc, v rámci této eurostrany vytvořily společný klub.

Dohromady máme víc hlasů než Babiš, ať tedy podpoří naši menšinovou vládu, vyzývá Bělobrádek

• Upravit
• Smazat

Ani půl roku po volbách do Poslanecké sněmovny není Česká republika o nic blíže ke stabilní vládě s důvěrou. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) se v úterý v Lánech sešel s prezidentem Milošem Zemanem, od kterého dostal doporučení, aby jednal s SPD a KSČM. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek mezitím přišel se svým návrhem, který právě tyto strany z vlády vynechává. Navrhuje menšinovou vládu ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

To jim mimo jiné přineslo i velmi vlivnou funkci pro Pavla Svobodu, který se stal také díky síle společného klubu předsedou právního výboru Evropského parlamentu a jedním z nejmocnějších lidí ve Štrasburku. A mnozí další europoslanci získali další významné funkce, o kterých, kdyby nedokázali dát dohromady hlasy, by si mohli nechat jen zdát. 

I když celé čtyři roky běží spolupráce KDU-ČSL, TOP 09 a STAN víceméně bez problémů, tady na české úrovni se nejsou schopni dohodnout. A to přesto, že preference všech tří uskupení se v lepším případě dostanou o kousek nad pět procent.

Zatímco dohromady by tyto strany byly v českém parlamentu jednoznačně nejsilnějším opozičním uskupením, takhle, jako jezdci z konce parlamentního peletonu, jen paběrkují.

Andrej Babiš má šanci zůstat v čele Česka mnoho, mnoho let a český politický systém posunout tam, kde by ho mnozí neradi viděli|foto: ČTK, Ondřej Deml,ČTK

Jenže zdá se, jakoby jim zkušenost z loňských voleb nestačila, jakoby jim otrnulo, když utekly hrobníkovi o pár voličských hlasů z lopaty. A nejsou se schopni dohodnout ani před třemi důležitými volbami, které během roku Česko čekají. Tedy obecními, senátními a nakonec za rok volbami do Evropského parlamentu.  

Opravdu jde do tuhého 

David Klimeš: ČSSD, lidovci i TOP 09 netrpělivě čekají na nové lídry

• Upravit
• Smazat

Někdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek se během svých vrcholných let v politice stal synonymem arogance v českém politickém rybníku. Ale alespoň věděl, jaké jsou pravidla plavání v těchto vodách. Když vyhrál s 22 procenty hlasů volby v roce 2010, ale bylo jasné, že nesestaví vládu, obratem rezignoval.

Pokud chtějí čeští demokraté zastavit parní válec antisystémových stran v čele s hnutím ANO, válec, který dokázal vyhrát po parlamentních v Miloši Zemanovi i volby prezidentské, pak se nutně musí sjednotit. 

Tak jako se to stalo v roce 1998 na Slovensku, kde kdyby nevznikla Slovenská demokratická koalice, tak by tam Vladimír Mečiar vládl možná ještě dnes, se všemi důsledky, které by z toho vyplývaly. A my bychom měli na východních hranicích nějakou obdobu Lukašenkova Běloruska. 

Andrej Babiš sice není ani Mečiar, ani Alexandr Lukašenko, ale i on má šanci zůstat v čele Česka mnoho, mnoho let a český politický systém posunout tam, kde by ho mnozí neradi viděli. Sázet na to, že toho pokazí tolik, že ho voliči sami rychle odmítnou, je krátkozraké.

Luboš Palata|foto: Radko Kubičko

Stejně krátkozraké, jako nedokázat nabídnout alternativu, jejíž základ by byl v tom, že se dokáží dohodnout strany, které mají v podstatě identické demokratické a proevropské programy, jako ony zmíněné tři partaje. 

A pokud to ještě politici oněch tří uskupení nepochopili, jde opravdu do tuhého a troje volby během dvanácti měsíců mohou rozdat politické karty na hodně dlouho. Na mnohem déle, než si dnes vůbec dokážeme představit. 

Autor je redaktorem MF DNES