Luboš Palata: Berlín roste a nabírá sebevědomí
Počasí se v letošním roce asi zbláznilo, takže když jsem před několika dny odjížděl do Berlína, který má člověk spojený se vším jiným, jen ne s tím, že by sem jezdil z Česka za sluncem a modrou oblohou, tak mě z osmnáctistupňové, zatažené a mokré Prahy vítalo v Berlínu slunce, modrá obloha a na teploměru středomořských třicet.
Nejen tím ale Berlín překvapil, protože německé hlavní město vás v posledních dvaceti pěti letech překvapí vždy.
Já sem jezdím nejméně v ročních či dvouletých intervalech pravidelně od osmdesátých let, v osmdesátém devátém jsem si dokonce vyzkoušel coby občan ve válce vítězného Československa, jaké je to volně se pohybovat mezi východem a západem Berlína.
Od pádu Berlínské zdi pak s obdivem sleduji nejen srůstání rozděleného města, ale také vznik hlavního města Evropy, kterým se od konce devadesátých let Berlín, kam se přestěhovala metropole sjednoceného Německa, vlastně neoficiálně stal.
Němci tuto novou metropoli kontinentu budují znovu v urbanistickém projektu, který v Evropě nemá obdoby. Obrovská území v samém srdci Berlína totiž díky Berlínské zdi zůstala prázdná a až nyní se dostavují. Jde to pomaleji, než si kdo dokázal v těch devadesátých letech představit, zato se staví s německou důkladností, ba dokonce i s rozvahou a také s něčím, co u nás v Praze téměř neznáme - myslí se tu na lidi a také na generace dopředu.
Přes svých už více než tři a půl miliónu obyvatel je tak Berlín stále dopravně mnohem příjemnějším městem než Praha, parků a míst k odpočinku tu spíše přibývá, než by jako v Praze mizela. Berlín je také město levné, na německé a často dokonce i na české poměry.
Když přijdete do supermarketu do centra Berlína a zjistíte, že tu nakoupíte potraviny nebo oblečení levněji a kvalitnější než v Praze, tak si prostě musíte říci, že v Česku je asi něco špatně. I Berlín je město turistů, ale není to město turistického kýče a podbízivého nevkusu a šmelinářské zlodějny, do něhož se na svých nejnavštěvovanějších místech změnila Praha.
Z věcí, které se v Berlíně změnily k lepšímu, je to rozhodně pořádek. Před dvěma lety tu v Berlíně přestávalo být uklizeno, dnes je tu opět vzorný německý Ordnung a čisto jak ve Vídni. A staví se, u Postupimského náměstí celé nové ulice a v centru už vyrůstá nový císařský palác, což je zajímavý experiment skloubení moderní a historické architektury a to v německy obrovském měřítku.
Německo, náš velký soused, se nadechlo a roste a sílí a Berlín s ním. A v neděli pak všichni Berlíňané a Němci vůbec doufají, že si sebevědomí posílí i dalším titulem mistrů světa ve fotbale. Do Brazílie se už asi podívat nestihnete, ale k Braniborské bráně na neděli večer se to spolu se statisíci Němců ještě stihnout dá. A myslím, že to bude berlínský večer, na který nikdy nezapomenete.
Z Berlína vám krásný víkend přeje a zároveň vás sem i zve váš Luboš Palata.
Autor je redaktorem MF DNES a stálým spolupracovníkem ČRo Plus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
