Luboš Kreč: Uprchlíci a zachránci
„Emigrantů, kteří se po listopadu 1989 vrátili zpět, bylo podstatně méně než těch, kteří odešli. Přesné statistiky neexistují, šlo ale maximálně o nižší desítky tisíc lidí,“ píše novinář Luboš Kreč v publikaci, kterou vydalo v loňském roce nakladatelství Paseka.
Útěky z republiky, obehnané po únoru 1948 dráty, bývaly často dramatické, Krečova kniha Uprchlíci a zachránci však líčí i pokračování a završení těchto příběhů, které jsou neméně silné.
Tři lidské osudy, které text zpracovává, spojuje motiv pomoci, jíž emigranti věnovali svému původnímu domovu.
Paul Rausnitz, který prchal s rodinou z Čech už ve třicátých letech před Hitlerem, investoval po roce 1989 do přerovské Meopty, pomohl jí ze složité situace, postavil ji opět na nohy a učinil z ní znovu prosperující podnik.
Milena Grenfell-Bainsová odjela jako dítě s posledním Wintonovým vlakem, který Němci z protektorátu ještě pustili, a po návratu demokracie do Čech se sice fyzicky nevrátila, ale rozhodla se, že pomůže jiné firmě v nouzi, frenštátské Remosce.
A Bohuslav Jan Horáček, poúnorový emigrant a úspěšný stuttgartský klenotník a hoteliér, měl sice původně daleko smělejší plány, ovšem finanční pomoc, kterou věnoval rodnému Turnovsku, byla i tak mimořádná a zanechala trvalou stopu.
Tyto tři příběhy uprchlíků, kteří se vrátili, aby pomohli domovu, vypráví devět dílů naší Radioknihy. Pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček, dramaturgie Alena Blažejovská, režie Radim Nejedlý.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
