Lincolniáda

Po celé Americe v historických muzeích, knihovnách a školách probíhají výstavky a koncerty na jeho počet. Symfonické orchestry hrají hudební dílo skladatele Aarona Coplanda s názvem "Lincolnův portrét". Zájem veřejnosti posílila skutečnost, že současný prezident Obama rovněž pochází ze státu Illinois a zdůrazňuje svou návaznost na odkaz velkého předchůdce při každé příležitosti, ačkoli Obama je demokrat a Lincoln byl republikán. Obama dokonce přísahal na bibli, která kdysi patřila Lincolnovi.

Historici připomínají, že Lincolnova cesta k nesmrtelnosti byla docela trnitá. Zvolen byl s tak nepatrnou převahou hlasů, jakou žádný prezident neměl nikdy ani před ním, ani po něm. V počátcích své vlády byl terčem nevybíravé kritiky jak doma, tak v zahraničí. To až dnes mnozí v úspěchu Afroameričana Obamy spatřují přímý výsledek činnosti Abrahama Lincolna, jenž zrušil v Americe otroctví. Lincoln je obrem amerických dějin nejen v přeneseném smyslu slova: Tento silák vysoký skoro dva metry byl fakticky samoukem a než se stal postavou historickou a trochu mýtickou, všeho musel dosáhnout vlastním přičiněním. K 200. výročí narození Abrahama Lincolna byl vytvořen zvláštní jubilejní výbor a ten spočítal, že za těch skoro 150 let, které uplynuly od jeho zavraždění, bylo o něm napsáno zhruba 16 tisíc knih.

Jedni Lincolnovu neuvěřitelnou popularitu vysvětlují tím, že zahájil boj proti otrokářství, druzí tím, že byl prvním americkým prezidentem zabitým kulkou vraha, třetí tím, že to byl neobyčejně poctivý muž. Odborníci však mají za to, že hlavní jeho zásluhou bylo vítězství v občanské válce mezi Severem a Jihem, díky němuž se podařilo uchovat Spojené státy jako jednotný stát. Právě vítězství v této válce umožnilo Lincolnovi zrušit otrokářský řád, který hlasitě pranýřoval po celý svůj politický život. V zahraničí je Lincoln snad nejznámějším americkým prezidentem vůbec a je pokládán za ztělesnění toho nejlepšího, co lze nalézt v Americe - zemi vytvořené lidmi, kteří prahli po svobodě. Nikdy se nesmířil s tím, že jedna část amerického lidu je zbavena svobody, jíž se těší jeho druhá část. I v letech nejhlubší krize dokázal Lincoln ubránit demokracii a nikdy se nestal vojenským diktátorem.

Vztah Američanů vůči této nevšední postavě prodělal určitý vývoj a dnes je jiný než před 100 lety. Zvlášť to platí pro jižní státy, kde lidé dodnes útrpně prožívají svou porážku v občanské válce. Čas ovšem zaceluje jizvy staré půldruhého století, i když pomalu. Popularita Lincolna mezi bílým obyvatelstvem amerického Jihu je dnes mnohem větší, než byla na konci 19. století. 200. výročí Lincolnova narození se nyní slaví i v jižních státech, i když vřelost oslav je možná o poznání menší. Na Jihu totiž dodnes ctí památku vůdců Konfederace. A je pozoruhodné, že k jejich odkazu se dnes hlásí a veřejně je uctívají i místní politici tmavé pleti, z jejich předků kdysi Abraham Lincoln udělal svobodné občany.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .