Lidé si časem mohou zvyknout na zločiny, které jsou na Ukrajině páchány, a to je nebezpečné, říká filozof Němec
Na tom, že by měl být ruský prezident Vladimir Putin za své činy potrestán, se shodne většinová západní civilizace. Otázkou ale zůstává, zda a jak lze potrestat někoho za tak brutální vraždy, únosy a mučení lidí, které za sebou Putin má. „Nejvyšší trest, který znají naše mezinárodní soudy, je doživotí. V tomto případě nelze sáhnout k trestu smrti, který by se možná mnohým zdál adekvátnější, protože ty zločiny jsou skutečně do nebe volající,“ říká filozof Václav Němec.
„Ale zase pokud se sami chceme chovat jako civilizovaná společnost, tak bychom neměli přistupovat na úroveň barbarství, které předvádí ten zločinný režim,“ zdůrazňuje Němec, který je vysokoškolským učitelem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Čtěte také
Dopředu samozřejmě nelze předpovědět žádný scénář. Nicméně největší problém podle Němce nyní není to, jak Putina potrestat, ale jak ho vůbec před nějaký soud dostat.
„To se v tuto chvíli jeví jako neřešitelný problém. I když právě v této souvislosti bych chtěl říct, že si lze samozřejmě představit mnohé jiné scénáře a některé z nich nemusí být pro Vladimira Putina zdaleka tak komfortní, jako je nějaký fešácký kriminál v Haagu.“
„Teď ale nelze nic predikovat, na druhou stranu ze zkušenosti víme, že mnozí diktátoři a váleční zločinci, jejichž pozice se jevila jako neotřesitelná ve své době, tak jak dopadli? A nelze vyloučit, že nějaký takový konec čeká i Putina,“ míní.
Definitivní konec konce dějin?
Podle Němce šlo pro mnoho lidí a politiků na Západě o šok a skutečné prozření, pokud jde o pravou povahu ruského režimu, i když svoji povahu odhalil v minulosti již několikrát.
Čtěte také
„Myslím, že došlo k určité změně pohledu. Teď mluvím o západní společnosti, západním demokratickém světě. A já, když ta válka začala, jsem mluvil o definitivním konci konce dějin. To znamená o konci toho snu, iluzí o tom, že západní liberální demokracie a společnost blahobytu nastoupí na vítězné tažení světem, jak se domníval ještě Fukuyama v 90. letech,“ popisuje.
K určitému probuzení na Západě prý tedy skutečně došlo, ale trvalo to nějaký čas a otázkou zůstává, jestli toto probuzení bude trvalé, anebo pouze dočasné.
„Pokud se ještě někdo neprobral a chová nějaké iluze o povaze toho režimu, tak myslím, že tomu už není pomoci. Jiná věc je, že si bohužel lidé zvykají na určité abnormální jevy. Určité nebezpečí je i na Západě, protože lidé si časem mohou zvyknout na zločiny, které jsou dnes a denně na Ukrajině páchány,“ dodává.
Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Barbora Tachecí.
Související
-
Ruští sportovci mají silnou vazbu na stát i armádu, zákaz účasti na akcích je správný, říká expert
Ruští a běloruští sportovci se hlavní části turnaje WTA v pražské Stromovce účastnit nebudou. V Liberci ale ruští tenisté stále hrají. V čem je situace rozdílná?
-
Libor Dvořák: Rusko-africký summit v Petrohradě za očekáváním Putina
Mírně řečeno zklamáním končí pro ruského prezidenta Putina summit Rusko-Afrika v Petrohradu, na němž hodlal prosadit řadu svých tezí týkajících se války na Ukrajině.
-
Karel Hvížďala: Může se Rusko vymanit z imperiálního myšlení?
Nedávno Karel Schwarzenberg řekl v Lidových novinách: „Dle mého názoru bychom se měli snažit dosáhnout takových podmínek uvnitř Ruska, aby tento režim musel odstoupit.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.