Lidé s nižšími příjmy dodržováním všeho, co mají, riskují, že neuživí rodinu, míní ekonom Krištoufek

19. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy smutek – samota – deprese – nezaměstnanost – starosti
0:00
/
0:00

Rok s nemocí covid-19 ukázal, že pandemie zdaleka není jen otázkou medicíny. Zatěžkávací zkouškou procházejí školy, firmy i státní správa. „Největší hrozbu vidím v sociální rovině, tedy další rozevírání nůžek ve společnosti, protože ekonomické dopady jsou asymetrické,“ říká Ladislav Krištoufek z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Nízkopříjmoví jsou prý v průměru krizí postiženi více než ostatní skupiny obyvatel a přináší to i další související dopady na vzdělávání jejich dětí a podobně. Na definitivní zhodnocení dopadů je ale stále brzy:

Čtěte také

„Počítá se, až když je konec, uvidíme, kdy přijde. Zpětný pohled přichází až úplně na konci, jinak bychom se mohli v červnu 2020 bavit o tom, jaký byl vliv pandemie na českou společnost, a dnes je vše úplně jinak,“ poznamenává proděkan Univerzity Karlovy.

Zatímco na jaře se nám podařilo totálním lockdownem srazit reprodukční číslo na 0,6, nyní jsou opatření měkčí a zároveň se zde šíří nové nakažlivější mutace koronaviru. „I když by se všechno dodržovalo, tak se dostaneme na reprodukční číslo 0,9,“ shrnuje. 

„Jakmile nejsou lidé motivováni k tomu, aby dodržovali pravidla karantény a hlásili kontakty s nakaženými, tak pro nízkopříjmové je velmi těžké dělat vše tak, jak mají, protože pak riskují, že neuživí rodinu,“ upozorňuje ekonom a dodává:

„Je třeba je motivovat a zajistit, že když se budou chovat odpovědně, tak za to nebudou trestáni.“

Stát bez vize

Krištoufka znepokojuje vývoj státního rozpočtu, a to ani ne tak výše dluhu, jako spíše jeho struktura.

„Před rokem jsme naivně doufali, že to bude cílené a na podporu dodržování opatření, ale to se neděje. Pokud se zadlužíte a má to nějaký důvod, vidíte, že vás to dostane z krize, tak jste schopen se s tím smířit. Ale když ne, tak je to problém,“ uvádí.

Čtěte také

Souhlasí tak s názorem prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, že rozpočet nebyl připraven na krizi a že není možné vše svádět na koronavirus.

„Rozpočet se v posledních letech vezl na vlně konjunktury, byl velmi rozdavačný a počítal s dalším růstem. Nemůžete počítat s tím, že ekonomika donekonečna poroste o 3 až 5 procent. Bohužel takto byly ty rozpočty stavěny,“ podotýká Křištoufek.

Česku podle něj dlouhodobě chybí vize dalšího směřování, kterou by měl nastolit stát, zjevně toho ale není schopen a kráčí pouze od jednoho rozpočtu k druhému.

Najde se cesta ven z krize na akademické půdě? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související