Lidé dostávali peníze za neodvedenou práci. Je třeba se spokojit s nižšími platy, říká Zamrazilová

Propad koruny vysvětluje tím, že trhy očekávaly, že budou úrokové sazby dále růst podle modelu centrální banky, podle kterého by nyní měly dosahovat až 9 procent.

Čtěte také

Zemanův krotitel inflace nastupuje s jasným úkolem. Čeká nás boj o důvěryhodnost centrální banky?

„Už po tom posledním zvýšení úrokových sazeb, tuším 31. března, jsem říkala, že bych zvyšování sazeb velmi obezřetně zvažovala, protože v této situaci ten model příliš nepomáhá,“ míní ekonomka.

Další zvyšování sazeb by dokonce mohlo být kontraproduktivní, protože některé podniky by nemusely být schopné splácet úvěry a zkrachovaly by. Nyní je proto třeba spíše vyčkat a vyhodnotit účinnost dosavadních opatření, na místě ovšem není sazby snižovat, soudí Zamrazilová.

Inflační povaha peněz z pandemie je jednoznačná. Stejně jako to, že země, kterým se nejvíce zvýšil veřejný dluh, mají nejvyšší inflaci.
Eva Zamrazilová

Čtěte také

Komentátor Čaban: Vypadá hloupě, když je nový guvernér ČNB se svým názorem v bankovní radě osamělý

Mezi ekonomy se vedou spory o to, zda je inflace v Česku poptávková, anebo nabídková. Zamrazilová připomíná, že během koronavirové krize dostávali lidé peníze za práci, kterou neodvadli, firmy za zboží, které nevyrobily a za služby, které neodvedly.

„Inflační povaha těch peněz je jednoznačná, stejně jako to, že země, kterým se nejvíce zvýšil veřejný dluh, mají dnes většinou nejvyšší inflaci,“ uvádí s tím, že k této poptávkové inflaci se poté přidaly i potíže na straně nabídky. Povaha inflace je tudíž smíšená.

Smiřme se s nižšími platy

Zamrazilová se obává zahraničního faktoru, kterým je vysoká inflace v eurozóně. „V této situaci, která je velmi dramatická, tak Evropská centrální banka vyčkává a velmi opatrně hovoří o tom, že ukončí kvantitativní uvolňování a začne zvyšovat úrokové sazby. Ale to je pozdě, rezignovala na cenovou stabilitu,“ kritizuje.

Čtěte také

Petr Holub: Okamžik, kdy skončí inflace

Dále vysvětluje, že vysoká inflace v Česku má svůj původ i v devizových intervencích ČNB, které pomáhaly exportně orientovaným firmám a nenutily je k inovacím.

Na trhu práce je také více volných pracovních míst než nezaměstnaných a další faktor spatřuje v tom, že mzdy včetně té minimální rostly rychleji než produktivita práce.

„Inflace tak měla mnohem úrodnější podhoubí než v jiných evropských zemích,“ konstatuje s tím, že je bohužel třeba spokojit se s nižšími platy.

„Jestliže bude vyslyšen tlak odborů na to, aby se za této situace zvyšovaly mzdy, tak se jenom přilijí peníze pod inflační kotlík,“ uzavírá.

Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.