Lída Rakušanová: Život je setkávání

23. červenec 2021

„Veškerý život je setkávání.“ Když mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt citoval na slavnostním aktu 71. sudetoněmeckého sjezdu tohle motto jedné ze sudetoněmeckých vzdělávacích institucí, sledovalo ho v mnichovském Gasteigu na pět stovek diváků. Víc se jich do této obrovské síně mnichovských filharmoniků, dimenzované pro 1800 osob, kvůli dodržování koronavirových pravidel sejít nesmělo.

Ač ob pět křesel a s rouškami na obličejích, měli k sobě sudetští Němci a jejich hosté z Čech a Moravy přesto blízko. Jak připomněl mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení, znělo v uplynulých měsících jedno z hesel na česko-německých demonstracích proti zavřeným hranicím, že se „potřebujeme navzájem“.

Čtěte také

Potřebujeme se, dodal Bernd Posselt, „abychom poznali sami sebe, jelikož v každém sudetském Němci vězí kousek Čecha a naopak. Ať už si to přiznáme nebo ne. Ale právě proto, abychom pochopili sami sebe, musíme spolu zacházet jako rovný s rovným. Pro naši práci na dorozumění je to naprosto rozhodující. Potřebujeme se ale také proto, abychom se vyrovnali s temnou stránkou společných dějin“.

Nutno dodat, že v oněch dlouhých lockdownových měsících, kterým předcházela dvě desetiletí intenzivních příprav, se našim německým krajanům podařilo zrealizovat k tomu v Mnichově podmínky přímo ideální.

Muzeum, otevřené u tamního Sudetoněmeckého domu vloni na podzim, dokumentuje na pěti podlažích přes osm století života Němců na území Čech, Moravy a Slezska nejen s historickou přesností, ale i poutavým multimediálním vhledem do konkrétních lidských osudů.

Virus národního egoismu

Konec samozřejmosti – tak se jmenuje pro českého návštěvníka zřejmě nejpoučnější oddíl této pozoruhodné stálé výstavy, protože z něj mimo jiné pochopí, že se k česko-německé katastrofě začalo schylovat už v 19. století. Už tehdy vznikaly například místo jazykově smíšených sdružení ke každé zájmové činnosti paralelně jednojazyčné spolky.

Čtěte také

Karikatura v Humoristických listech, na které chlapec na mořském břehu přelévá hrníčkem moře do důlku v písku a na ironickou námitku kolemjdoucího politika, že to mu teda ale bude dlouho trvat, odpovídá, že to určitě bude dřív, než oni dosáhnou česko-německého smíru, je z června 1912. Dva roky před vypuknutím první světové války a šest let před vznikem Československa.

Lída Rakušanová

V sobotu varoval Bernd Posselt v souvislosti s pandemií před virem národního egoismu. Z výstavy v Sudetoněmeckém muzeu je zřejmé, že se proti téhle nákaze nenašlo očkování ani za dvě století.

Jedna cesta by ale k imunizaci vést mohla: setkávání.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.