Lída Rakušanová: Zeman a podpis eurovalu

Vědět je třeba, že zcela konkrétně vzato, znamenal Klausův odpor proti této záchranné síti pro předlužené státy unie pro ČR totéž, co teď bude znamenat Zemanův podpis: jelikož se euroval, tedy rozšířený záchranný fond, bezprostředně týká jen zemí eurozóny, pro ČR z něj v tuto chvíli neplynou žádné konkrétní závazky ani výhody. V rovině, která je ale důležitá podstatně víc, protože v ní jde o plnění jednou daného slova a tudíž o solidaritu a soudržnost unie, znamená však Zemanův podpis hodně. Je důkazem, že se ČR hlásí nejen v dobrých, ale i ve zlých časech ke své spoluodpovědnosti za celek, jehož je členem.

Obrat v přístupu ČR k EU tak nesignalizuje jen formálně evropská vlajka nad pražským Hradem na počest Barossovy návštěvy. Zemanův podpis pod eurovalem dodává tomuto obratu i obsah. Což může ovšem v atmosféře doznívajícího Klause a pozdního Nečase mít vzhledem k protievropsky zmasírované veřejnosti až nádech přeběhnutí k nepříteli.

Zatím to ale Miloš Zeman nejspíš bez problémů ustojí, protože je ještě v živé paměti, jak se ve volebním klání s Karlem Schwarzenbergem populisticky profiloval coby vlastenecká hráz. Časem bude ale muset přiznat barvu: jako eurofederalista, za něhož se prohlašuje, je Miloš Zeman například přesvědčen, že by se i v ČR mělo platit eurem, a to mimo jiné proto, že by česká koruna nejspíš neodolala eventuálním nájezdům měnových spekulantů. Vstup ČR do eurozóny vidí Miloš Zeman jako realistický v roce 2017, tedy v posledním roce svého prvního prezidentského období. Konkrétní důsledky svého podpisu, o němž teď tvrdí, že je „spíše symbolický“, by tedy na Hradě měl ještě zažít.