Lída Rakušanová: Vláda si dláždí cestu do pekel
Jako populistické gesto odbyl Jiří Pospíšil z TOP 09, europoslanec a náměstek pražského primátora pro kulturu v jedné osobě, návrh opozice zmrazit platy ústavních činitelů na pět let. Poslanec Jan Lacina z hnutí STAN k tomu v televizní diskusi dodal, že by to stejně znamenalo navýšení průměrného důchodu o pouhou korunu třicet. A Marek Benda z ODS prohlásil, že to pokládá za hloupost, protože, cituji „až se to rozmrazí, tak to skočí“.
Všichni sice připustili, že by eventuálně uvažovali o nějaké jiné formě solidarity s inflací sužovaným národem, ale konkrétního neřekl nikdo nic.
Čtěte také
Prezidentova výzva, aby vláda jednala s opozicí „o úpravě, která zajistí, že se na úsporách budeme bez rozdílu podílet všichni“, tak vyzněla jako hlas volajícího na poušti. Zvlášť když k ní ministr Jurečka z KDU-ČSL podotkl, že je sice připraven si za jednací stůl sednout „klidně i za účasti pana prezidenta“, ale že se koalice a opozice dohodly na principu valorizace platů ústavních činitelů už v roce 2015, kdy si řekli, že „takto jsme to nastavili a řekli, že do toho nebudeme sahat“.
Nad mírou zaslepenosti vládních představitelů vůči národu, ještě k tomu v situaci, kdy je plat ústavních činitelů ve srovnání s průměrnou mzdou víc než dvojnásobný, lze už jen nevěřícně kroutit hlavou: jako by vláda Petra Fialy ztrácela nejen soudnost, ale i pud sebezáchovy. O naprostém nedostatku empatie nemluvě.
Opozice musí jásat
Čtěte také
Přitom je to právě empatie, schopnost se nejen vcítit do situace jiných lidí a litovat je, ale vyvodit z toho i konkrétní činy, která dnes patří k jedné z nejžádanější dovedností 21. století. Vědci ji řadí mezi prvky „emocionální inteligence“ a Česko je jí plné nejpozději od chvíle, kdy Rusko přepadlo Ukrajinu.
Projevil a projevuje ji každý, kdo dokázal přetavit svůj soucit s uprchlíky v konkrétní činy. Ať už jim poskytl střechu nad hlavou, pomáhá jim jako dobrovolník nebo posílá na Ukrajinu peníze.
Jistě: to všechno dělá jménem občanů i stát. Právě proto ale nemá současná neochota členů vládní koalice jít v solidaritě příkladem vstříc jiné vysvětlení než to, že staré přísloví o kaprech, co si nevypustí rybník, má přece jen něco do sebe. Pro soudržnost země je to v této situaci, kdy vládě nezbývá než zachraňovat veřejné finance na úkor občanů, rána téměř smrtící. Opozice musí přímo jásat.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
