Julie Hrstková: Přichází horký podzim, ceny energií letí vzhůru v čase extrémního zadlužení

Cena ropy poté, co nové útoky hnutí Houthi na Saúdskou Arábii a íránské útoky na lodě v Perském zálivu ještě více prohloubily obavy o dodávky, které již vyvolalo uzavření klíčového saúdského ropovodu, dávno překročila hranici sto dolarů za barel.

Čtěte také

V4 může být jazýčkem na vahách, emisní povolenky ale zrušit nemůže, říká slovenský exministr Hirman

Panují obavy, že souboj o dodávky plynu mezi Evropou a Asií potáhne prudce ceny vzhůru i této komodity. Nastupující zima a chladné počasí, případně „bezvětří“, které omezuje dodávky elektřiny z větrných elektráren, by současně dál zvýšilo poptávku po plynu.

Cena nafty u čerpacích stanic se opět blíží k padesáti korunám za litr, cena benzínu ji se zpožděním následuje.

Nezvykle vysoké jsou rovněž marže rafinérií – i zde je důvodem souběh geopolitických konfliktů, a omezené nabídky rafinovaných produktů, nízké zásoby v Evropě a očekávaná podzimní údržba amerických rafinerií.

Klíčové následující měsíce

Tato situace nenechává politiky chladnými. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se v neděli nechal slyšet, že pokud by ceny energií dál rostly, je vláda připravena zastropovat cenu elektřiny u výrobců i dodavatelů. Při jaké výši cen elektřiny na trhu by tak vláda učinila, neupřesnil. U drahých pohonných hmot bude podle něj kabinet mimo jiné koordinovat postup s dalšími zeměmi Visegrádské čtyřky, tedy Polskem, Slovenskem a Maďarskem.

Čtěte také

Fixovat teď ceny energií? Otázka pro křišťálovou kouli. Ceny rostou, už napřesrok ale mají klesat

Ke konci srpna ministři financí Německa, Itálie, Rakouska, Polska a Portugalska spolu se španělským ministrem vyzvali k diskusi o „celounijním rámci pro zdanění mimořádných zisků“ a naléhají na Unii, aby čerpala z poučení získaných z dočasné daně zavedené v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Tato nová windfall tax by měla být zařazena na program jednání ministrů financí, které se bude konat v irském Dublinu.

Rostoucí ceny energií vedou centrální banky k přehodnocení své politiky. Naposledy zvýšila úrokové sazby Evropská centrální banka, a to o čtvrtinu procentního bodu. V těchto dnech má podle očekávání trhu ke stejnému kroku přikročit i americký FED. Co se týká České národní banky, ta zvedla klíčovou úrokovou sazbu už v červnu, nyní se očekává projev guvernéra, který by měl naznačit další směřování měnové politiky.

Julie Hrstková|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Zkrátka se zdá, že tento podzim a zima budou opět velmi horké a počasím ani topnou sezónou to nebude. Na výběr je buď další regulace, zvýšení daní či zdražení peněz. To vše v situaci, kdy ekonomiky zemí stále ještě čelí dozvukům nedávné inflační vlny. A kdy rozpočty včetně toho českého jsou pod tlakem setrvale rostoucího dluhu, takže schopnost zemí přímo dotovat drahé energie a paliva jsou extrémně omezené.

Zatím je začátek září. Mezinárodní situace k urychlenému ukončení konfliktů podle všeho rozhodně nespěje. Následující měsíce budou klíčové. Nejen pro pohodu v teple domova, pokud jej dokážeme zaplatit, ale především pro naše peněženky.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin