Lída Rakušanová: Virus nejen v čínském systému

Že jde o epidemii nebývalých rozměrů, přiznal Peking teprve když se na čínských sociálních sítích objevovaly záběry z přeplněných nemocnic. Do obrazu milovaného vůdce Si Ťin-pchinga, který si usurpoval veškerou moc způsobem, jaký Číňané zažili naposled za Mao Ce-tunga, se selhání nehodí.

Čtěte také

Petr Hartman: Česko přežilo prasečí a ptačí chřipku, přežije i koronavirus

Odpovědnost mají nést místní pohlaváři. Tak jednoduché to ale v dnešní Číně už není: na výtku z Pekingu, že situaci zanedbal, řekl wu-chanský starosta v televizi, že podle zákona musí každou infekční chorobu nahlásit vedení provincie a ústřední vládě, a teprve s jejím svolením smí varovat veřejnost. Ta si v té chvíli musela uvědomit, že virus je i v systému.

Ovšem nejen v tom čínském: vzhledem k mnohamilionovým čínským městům v karanténě, liduprázdným ulicím a zavřeným továrnám sčítají dnes koncerny po celém světě, jak se výpadek dodávek z Číny, na kterých se většina z nich stala po přeložení svých provozů do země levných pracovních sil naprosto závislá, podepíše na jejich bilanci.

Půjde-li o automobily, boty, oblečení, hračky nebo kosmetiku, vem to čert. Když budou tyhle komodity na trhu chybět, dá se to přežít. Stejně jako fakt, že se zpomalí růst hospodářství a zchudnou koncerny.

Virus, globalizace a zisk

Čtěte také

Obávaný koronavirus konečně dostal jméno. Jak daleko jsou vědci s bojem proti Covidu-19?

Jsou ale odvětví, kdy výpadky dodávek z Číny už tak snadno přežít nejde. To klíčové odvětví je farmaceutický průmysl. Je otevřeným tajemstvím, že za permanentním nedostatkem řady léků, který trvá na evropských trzích už několik let, vězí fakt, že prakticky všechny velké mezinárodní farmaceutické koncerny přeložily většinu svých výrobních kapacit běžných léků do Číny a do Indie. A že se tam jejich účinné složky vyrábějí zpravidla jen na jednom místě.

Takže když například před dvěma lety došlo v Číně k explozi v závodu, který vyráběl piperacillin, důležitou základní složku antibiotika používaného při těžkých zápalech plic a při komplikovaných nemocničních infekcích, měli s tím lékaři všude na světě velký problém, protože ne vždycky bylo možné nasadit náhražku.

Čtěte také

Petr Holub: S čím přišel koronavirus

Nedostatek toho či onoho léku v českých lékárnách se tu obvykle vysvětluje tím, že prý máme levné léky, a proto je na zdejším trhu vykupují překupníci a přeprodávají je do zemí, kde za ně dostanou víc. Jenže přesně totéž tvrzení koluje i v Německu, kde je nedostatek některých léků snad ještě větší, a přitom jsou na tamním trhu ceny léků o 23 % vyšší, než je evropský průměr.

Daleko závažnější příčinou neustálých výpadků dodávek řady léků je ve skutečnosti de facto absolutní závislost mezinárodního farmaceutického průmyslu na Číně a na Indii.

Nebezpečí, které z toho plyne, je v těchto dnech bohužel velice aktuální: Podle informací týdeníku Der Spiegel zjistil Spolkový institut léčiv, že se účinné složky 19 léků vyrábějí přímo ve Wu-chanu. Z oněch 19 jich je podle interní zprávy Spolkového svazu farmaceutického průmyslu 17 potřebných pro výrobu běžně užívaných léků.

Lída Rakušanová|foto: archiv Lídy Rakušanové

V Německu se už dobrých pět let otevřeně diskutuje o tom, zda je výroba a distribuce léků soukromým byznysem, anebo zda jde o veřejný statek. Že toto odvětví ve skutečnosti není tak úplně soukromou záležitostí, o tom svědčí řada regulatorních zásahů ze strany státu. Bylo by jich ale očividně zapotřebí podstatně víc. Virus je totiž skutečně v systému. V systému globalizace, jehož jediným cílem je zisk.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu