Lída Rakušanová: Sputnik na státní triko?

12. březen 2021

Prezident Miloš Zeman prosazuje toho času v České republice ruskou vakcínu Sputnik V i bez unijní certifikace tak úporně, že to vypadá, jako by mu snad šlo o život. Nebo přinejmenším o tučnou provizi. To první ale nepřichází v úvahu už proto, že zásadní ohrožení života těchto dnů, totiž nákazu covidem, zažehnal Miloš Zeman hned v lednu, kdy se nechal očkovat proti koronavirové pandemii.

Kupodivu ale nikoli svým tolik propagovaným Sputnikem z Ruska, nýbrž německou vakcínou Pfizer/BioNTech. Deníku Blesk se tehdy svěřil, že úplně nejraději by se nechal očkovat jednodávkovou vakcínou Johnson & Johnson, ale ta „sem dorazí až v březnu a kromě toho ještě ani nemá certifikaci“.

Zvláštní je, že v případě Sputniku teď Miloš Zeman evropský certifikát nepostrádá ani v nejmenším. 

Čtěte také

Dodat zbývá, že na rozdíl od Maďarska nemůže jít Zeman zdejšímu obyvatelstvu už ani příkladem, protože Viktor Orbán sice vnutil svým občanům kromě necertifikovaného Sputnika i v Unii nepřipuštěnou vakcínu z Číny, ale aspoň si ji hrdinně nechal před kamerami píchnout i on sám osobně.

Očkovat se na vlastní triko

Přesto na okamžik připusťme, že by se prezidentovi povedlo místo ministra Jana Blatného (za ANO), který odmítá souhlasit s použitím Sputniku bez evropského certifikátu, dosadit na ministerstvo zdravotnictví loutku, která by, podobně jako se to právě stalo na Slovensku, podepsala pro Sputnik výjimku.

Čtěte také

A představme si, jak by to vypadalo, kdyby se po vakcinaci touto látkou objevilo závažné zdravotní postižení. Kdo by byl za to odpovědný, kde by se poškození pacienti domáhali odškodnění?

Jak se bohužel ukazuje, není tahle otázka vůbec teoretická. V případě vakcíny AstraZeneca se před pár dny v Rakousku u dvou zdravotních sester objevily po injekci AstraZeneca ze stejné šarže vážné poruchy srážlivosti krve vedoucí až k jednomu úmrtí. Rakousko dotyčnou šarži okamžitě stáhlo a Dánsko a spolu s ním několik dalších zemí očkování touto látkou dočasně pozastavilo.

Evropská léková agentura teď zkoumá, zda mají oba případy s očkováním souvislost. Zatím tomu sice nic nenasvědčuje, ale pokud by se souvislost prokázala, ručily by za odškodnění podle unijního lékového zákona farmaceutické firmy. A teprve potom státy EU – a to podle toho, nakolik se ve smlouvách s farmaceutickými firmami zavázaly podílet se na jejich riziku vzhledem k nezvykle rychlému uvedení vakcín na trh.

Lída Rakušanová

Slovenský ministr zdravotnictví podepsal naproti tomu vakcíně Sputnik nedávno sice výjimku z registrace, ale s dodatkem, že „za terapii neregistrovaným lékem přebírá plnou zodpovědnost ošetřující lékař“. A slovenští zájemci o očkování musejí napřed podepsat, že vědí, že jde o vakcínu neschválenou v evropské lékové agentuře.

Jinými slovy, nechávají se očkovat na vlastní triko. A kvůli finančnímu odškodnění by se mohli obrátit tak maximálně na vlastní vládu.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio