Kamila Pešeková: Zmatek a konflikty. To přinesl Sputnik Slovensku
Rok od svého jmenování čelí slovenská vláda největší krizi, která vážně ohrozuje její další existenci. Může za to spor o ruskou vakcínu Sputnik V. Proč dostala očkovací látka proti koronaviru svůj název Sputnik, to se můžeme jen domýšlet. A proč se ji Rusko snaží dostat na evropský trh, ale zatím ji nezaregistrovalo u Evropské lékové agentury, je také otázka.
„Není to už jen vakcína, ale nástroj hybridní války, jinak by ji registrovat chtěli,“ uvedl slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. Reagoval tak na překvapivý krok předsedy vlády Slovenska Igora Matoviče, který na vlastní pěst nakoupil dva miliony dávek ruské vakcíny.
Čtěte také
Většina jeho vlastních ministrů a celé Slovensko se to dozvěděli až ve chvíli, kdy na letišti v Košicích přistálo letadlo s první zásilkou. Premiéra nezastavilo ani to, že slovenská vláda jen několik dní před tím nákup ruské očkovací látky proti koronaviru neschválila. Igor Matovič si udělal svůj vlastní závěr a prosadil vlastní postup. Jeho krok vyvolal šok a následně také vládní krizi. Dvě ze čtyř koaličních stran požadují rekonstrukci vlády. Někteří koaliční poslanci vystoupili ze svých klubů, aby nebyli součástí vládní koalice.
Sputnik dostal výjimku ministerstva zdravotnictví, i když Slovensko zatím neobdrželo výrobní dokumentaci. Podle ministerstva přebírá odpovědnost za očkování ruskou vakcínou lékař, který ji zájemcům aplikuje. Prezidentka Zuzana Čaputová prohlásila, že nebude vyzývat občany k očkování Sputnikem. Naopak, jeho dovoz vnímá jako rezignaci na pravidla. Státní ústav pro kontrolu léčiv považuje očkování neověřenou vakcínou za velmi rizikové.
Propast kvůli Sputniku
Podle ministra Korčoka by Slovensko nemělo vysílat do světa zmatené signály o tom, kam patří. Dosud se jasně hlásilo k západním demokratickým hodnotám a je to i součástí všech vládních programů a dokumentů. Byla to změna oproti předchozím vládám Smeru, které pravidelně koketovaly s těsnějšími vztahy s Ruskem.
Čtěte také
Možná to bylo v rámci nějakého pudu sebezáchovy, že si premiér Matovič asi uvědomil, jak moc negativní signál vyslal. Proto by jinak vzápětí po akci se Sputnikem veřejně neoznamoval, že na Slovensko dorazí na sto tisíc dávek všeobecně uznávané vakcíny od Pfizer/BioNTech. A zdůraznil, že se jedná o akt evropské solidarity. Přitom bylo už předem jasné, že bez přičinění Evropské unie by Slovensko sotva dostalo takové množství schválených vakcín, jaké má nyní k dispozici.
Jestli myslel Matovič svá slova skutečně vážně, nebo tím chtěl pouze uchlácholit své koaliční partnery, kteří se mu vzepřeli, se nedá odhadnout. Hrnec, který svou akcí na košickém letišti rozbil, už jen tak nikdo neslepí.
Jde také o to, že spor, který se nyní odehrává na půdě vládní koalice, má i hlubší dopad. Odráží propast, která kvůli Sputniku rozdělila i běžné občany včetně přátel nebo rodin. Jinými slovy, ruská vakcína, která měla přispět k překonání hlavní choroby dnešních dní, nemoci covid-19, v symbolické rovině už teď zcela prokazatelně uškodila.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
