Lída Rakušanová: Putinova plynová past
„Kapitalisti sami nám prodají provaz, na kterém je pověsíme,“ řekl kdysi Lenin. Šance na to, že se jeho výrok splní, se objevila teprve teď, kdy Vladimir Putin nastolil v Rusku totalitní režim, který si co do agresivity, rozpínavosti a krutosti s tím bolševickým nijak nezadá.
Podívanou na to, jak se vlády evropských států sice kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu shodnou na údajně těch nejtvrdších ekonomických sankcích, ale zároveň dál plní Putinovu pokladnu miliardami za ropu a plyn, si kremelský vládce musí přímo vychutnávat. A občas i ukázat, kdo je tady pánem. Například tím, že Polsku a Bulharsku z ničeho nic pod chatrnou záminkou zavře plyn.
Čtěte také
Jak dokonale Putinovi jeho pečlivě promyšlený plán vychází, se dá nejlépe demonstrovat na příkladu Německa, nejsilnější ekonomiky v Evropě. Tou se Německo stalo především díky koncernům, kterým ovšem politici, jak se teď ukazuje, nejen že nechali volnou ruku, ale ve vztazích k Rusku jim i po anexi Krymu dělali diplomatickou stafáž.
Snad nejkřiklavější je příklad chemického koncernu BASF, který nejen že se v 90. letech spojil s Gazpromem a výměnou za technologii od něj dostával levně ruský plyn, který pak v Evropě s velkým ziskem prodával, ale ještě v roce 2015, tedy po anexi Krymu, prodal jedné z dceřiných firem Gazpromu největší německý zásobník na zemní plyn. Loni v létě se německá média pozastavovala nad tím, že je v tomto dolnosaském zásobníku s kapacitou přes 4 miliardy kubických metrů nápadně prázdno. Dnes v něm není prakticky nic.
Embargo na ruský plyn?
A němečtí politici s křížkem po funuse prosazují, aby byly zásobníky na plyn zařazeny do „kritické infrastruktury“, tudíž spadaly pod státní kontrolu.
Čtěte také
Z celé Evropy je Německo dnes nejvíc závislé na ruském plynu. A jsou to koncerny, kdo prorokuje německé ekonomice zmar a zkázu, pokud by vláda vyhlásila na ruský plyn embargo. Řada ekonomů je naopak přesvědčena, že by to německé hospodářství přežilo. A že by za to zaplatilo až tři procenta hrubého domácího produktu a muselo by se připravit se na 300 až 400 tisíc nezaměstnaných.
Stefan Wolf, prezident svazu zaměstnavatelů ve strojírenství tvrdí, že nezaměstnaných by byl milion a ztráta HDP by byla pěti až šestiprocentní. K tomu zbývá jen dodat, že nezaměstnanost dosahovala v Německu loni necelé 2,8 milionu lidí. Ale největší nezaměstnanost v novodobé historii zažilo Německo v roce 2005, kdy nezaměstnaných bylo skoro 5 milionů.
I kdyby měl tedy pravdu šéf svazu zaměstnavatelů, bylo by v případě embarga na ruský zemní plyn nezaměstnaných v Německu pořád ještě o dobrý milion míň, než jich bylo před sedmnácti lety. A k ekonomické apokalypse se tenkrát rozhodně neschylovalo. Jen zisky koncernů byly nižší.
Zda se Leninova věštba o provaze a pověšených kapitalistech naplní, mají teď v rukou evropští – a hlavně němečtí – politici. Rozhodnou o tom, jestli nás i nadále bude mít Putin v hrsti.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
