Lída Rakušanová: Německo končí s atomovým věkem
K seskoku z letadla bez padáku, ale s vírou, že se před dopadem na zem nějaký ten padák snad najde, přirovnal jeden z německých energetiků rozhodnutí vlády Olafa Scholze rozloučit se v sobotu 15. dubna definitivně s elektřinou z jádra. Faktem je, že zavřít najednou všechny tři poslední jaderné elektrárny v Německu je počin toho času naprosto ojedinělý.
Vzhledem k závazku EU snižovat co nejrychleji emise skleníkových plynů to naopak vypadá, že elektřina z atomu zažívá v Evropě cosi jako renesanci.
Čtěte také
Dokonce i legendární bojovnice proti klimatickým změnám Greta Thunbergová, zakladatelka celosvětového hnutí Fridays for Future, ji dneska považuje za východisko z nouze: provozovat dál jaderné elektrárny je podle ní pro klima rozhodně lepší než nechat uhelné elektrárny chrlit do atmosféry mraky emisí při spalování uhlí.
Co se to tedy děje v sousedním Německu, v zemi, jejíž zhruba tři desítky jaderných elektráren neměly v uplynulém půlstoletí jedinou vážnější poruchu a tradičně figurovaly co do bezpečnosti na vrcholu mezinárodních žebříčků?
Pět větrníků denně
A jak jde dohromady image Německa coby hnací síly boje proti změnám klimatu s faktem, že loni muselo Německo k zajištění své energetické bezpečnosti zvýšit produkci svých uhelných elektráren oproti předchozímu roku o víc než osm procent. Takže se černé uhlí, nota bene dovážené do Německa ze všech koutů světa včetně Ruska, podílelo v roce 2022 na celkové výrobě německé elektřiny až z jedné třetiny.
Čtěte také
Faktem je, že se o záměru zavřít k 15. dubnu 2023 i ty poslední jaderné elektrárny vedla v Německu od loňska, kdy Kreml svou agresí vůči Ukrajině vyvedl Evropu z iluze o klidu a míru na věčné časy, bouřlivá diskuse.
Oprávněně v ní zaznívaly hlasy, že se jádro stalo hříčkou v rukou politiků. Nakonec ale zvítězilo přesvědčení, že jde v jeho současném provedení o zastaralou technologii, do které nemá smysl cpát další miliardy. A že čím dřív Německo tuto kapitolu vývoje energetiky uzavře, tím rychleji bude rozvíjet obnovitelné zdroje energií.
Kancléř Scholz si dokonce představuje, že by se v příštích sedmi letech mělo v Německu instalovat až pět větrníků denně. Obdobným tempem by se měla vyvíjet i další infrastruktura včetně energetické sítě. Plán je to nanejvýš ambiciózní. Snad skončí líp než onen předpovězený „seskok z letadla bez padáku“.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.