Lída Rakušanová: NATO v zajetí reality
Západní aliance oslavila své kulaté narozeniny jako obvykle: i tentokrát zazněla při této příležitosti americká kritika většiny evropských zemí, že neplní závazek vydávat na společnou obranu minimálně dvě procenta svého hrubého domácího produktu.
Nejvíc to schytalo Německo, které americký viceprezident Pence napomenul, že se jako největší hospodářská síla v Evropě musí víc snažit.
Thomas Kulidakis: NATO si k sedmdesátinám nadělilo další rozšíření na Balkáně
V souvislosti se sedmdesátým založením Severoatlantické aliance se debatuje o její životaschopnosti, cílech a budoucnosti.
Zapotřebí je ovšem dodat, že procentuální propočty výdajů na obranu vzhledem k HDP nevypovídají nic o tom, jak vypadá obranyschopnost té které země konkrétně. Kritici dosavadního postupu tudíž navrhují, aby se výdaje vyjadřovaly v absolutních číslech.
Pak by se například ukázalo, že reálné výdaje na obranu rostou i u nás, ačkoliv se na mezinárodním žebříčku Česká republika propadá. A že i Německo loni vydalo na svou armádu o miliardu a půl eur víc než předloni, i když to vzhledem k rostoucímu HDP nebylo víc než obvyklých 1,23 procenta.
Do jaké míry to zrcadlí obranyschopnost země, je přesto otázka: jak loni odhalila důvěrná zpráva německého ministerstva obrany, není 40 procent helikoptér a 43 procent bojových letounů německé armády schopných provozu.
Krev budou prolévat američtí vojáci?
Z kasáren by v případě potřeby vyjel jen každý třetí tank, z 97 zbrojních systémů, dodaných v roce 2017, je jich možno nasadit jen 38. Příčinou má být nepružný státní úřad, obstarávající pro armádu veškeré dodávky od spodků po stíhačky, jehož vinou trvá vyřízení dodávek v průměru 54 měsíců.
Musíme se připravit na více ruských raket v Evropě, říká šéf NATO Jens Stoltenberg
Musíme být neustále připraveni zapojit se do vojenských operací proti extremistům jako byl Islámský stát. To jsou slova generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga. V exkluzivním rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu také mluvil o smlouvě o likvidaci raket krátkého a středního doletu.
Německá lidová tvořivost to mezitím pojala po svém a navrhuje s hořkým humorem německou armádu jako ideálního kandidáta na Nobelu cenu míru.
V reálu to ale není úsměvné ani omylem: fakt, že údernou sílu západní aliance zajišťuje už od začátku ze 40 procent americká armáda totiž výmluvně svědčí o tom, že evropští politici by v případě nutnosti nebyli schopni bránit svobodu svých zemí, ani nesporné evropské hodnoty, ač jich při kdejaké příležitosti mají plná ústa.
Podle izraelského experta na bezpečnostní problematiku Dana Schueftana je takový přístup nezodpovědný. V loňském rozhovoru pro Deník N Schueftan říká, že Evropu dodnes traumatizují důsledky obou světových válek a války studené, ze kterých je vždycky zachraňovali Američané.
Důsledkem je, že Evropané zavírají před nebezpečím oči a nejsou ochotni udělat pro svou obranu to, co je třeba. Spoléhají se, že když nastane problém, budou za Evropu opět prolévat krev američtí vojáci. Protože Evropany dnes zajímá hlavně to, kam pojedou na lyže.
Schueftanův úsudek je možná až příliš příkrý. Ale je na něm hodně pravdy. Ten nejlepší dárek, který by si Evropané mohli k sedmdesátinám své aliance dát, mnohem důležitější než počítat procenta, by bylo si to narovinu přiznat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
