Lída Rakušanová: Kam kráčí ODS?

Ještě nikdy se neprovalilo tolik korupčních afér, jako za poslední tři roky. Ještě nikdy neodstoupilo tolik ministrů pro podezření z korupčního jednání. Ještě nikdy nedemonstrovaly justiční orgány a policie takovou míru nezávislosti na politicích, jako právě teď.

Právě proto ale neměla veřejnost ještě nikdy takovou šanci zjistit, jak rozsáhlý je Augiášův chlév, který se skrývá pod povrchem moci. Teď se sice v korupčním bahně brodí pravice v čele s ODS, ale že v něm zrovna tak vězí i sociální demokracie, dokazuje kauza Mostecké uhelné, znovu otevřená švýcarským soudem. Je z doby, kdy ve Strakově akademii vládl nynější prezident Miloš Zeman, který tehdy vyhrál volby se sloganem o čistých rukou, aby si je vzápětí sám ušpinil opoziční smlouvou.

V nynějším zápasu o Nečasově nástupci rozhoduje teď ODS nejen o své vlastní budoucnosti. Pokud se do jejího čela dostane místopředseda Martin Kuba z hnízda jihočeského kmotra Dlouhého, bude to nejspíš signál, že se příkrov nad Augiášovým chlévem začne opět zavírat. I kdyby voliči dali v eventuálních předčasných volbách této straně za vyučenou sebevíc, z parlamentu nezmizí. A jak vyplývá z dosavadních dějin českého parlamentarismu, právě strany s nízkým počtem mandátů hrají v koaličních kombinacích často větší roli, než jim voliči zamýšleli dát.

Pokud jde o Petra Nečase, pak ať už bude jeho politický osud jakýkoli, jednu historickou zásluhu má jistou: dokázal prolomit politické ledy v česko-bavorských vztazích. Za své vystoupení v bavorském parlamentu, kdy hovořil o přínosu českých Němců pro společné dějiny, slovy česko-německé deklarace projevil lítost nad jejich poválečným osudem a zároveň řekl na rovinu, že někdejší majetkové poměry není možné obnovit, sklidil Nečas letos v únoru bouřlivé ovace. Tamní politici na to dodnes vzpomínají jako na hvězdnou hodinu česko-bavorských vztahů.