Lída Rakušanová: Dobrá zpráva s vrozenou vadou
Ta dobrá zpráva zapadla ve zdejší prezidentsko-premiérské pěně dní.
Jak ve čtvrtek oznámilo ministerstvo financí, získala ČR za uplynulý půlrok z rozpočtu Evropské unie skoro 24 a půl miliardy korun. Jde o tzv. „čistou pozici“, tedy o rozdíl mezi penězi, které český stát do evropské pokladny odvedl a sumou, kterou obdržel. Za loňský rok to bylo skoro 50 miliard korun.
Luboš Palata: Babiš, kazisvět českého předsednictví Evropské unii
Říká se tomu šetřit na nesprávném místě.
A vezmeme-li to od začátku členství ČR v unii v roce 2004, dostala Česká republika od Evropské unie doposud 765,7 miliardy korun. Což je zhruba polovina státního rozpočtu na letošní rok.
Za uplynulých 15 let se tady z evropských peněz financovalo kdeco, od renovace škol a veřejných budov, oprav památek a vybavení nemocnic, až po ty tolik oblíbené „kotlíkové dotace“ ministerstva životního prostředí.
Že se z nich za těch 15 let našeho členství v unii nedokončila ani jedna ze dvou rozestavěných dálnic z Prahy do Českých Budějovic, ale zato se nezřídka investovalo do golfových hřišť, Čapích hnízd a nových technologií pro podniky včetně Babišova Agrofertu, je jen a výhradně naše věc.
V4 a unijní dotace
Jiří Leschtina: Andreje Babiše čekají rány morové
Poté, co policie skončila vyšetřování farmy Čapí hnízdo a navrhla obžalovat Andreje Babiše z dotačního podvodu, policisté rozjeli druhé dějství premiérovy pozoruhodné kauzy. Zahájili trestní stíhání holdingu Agrofert pro podezření z daňových úniků. K nim měl Agrofert dospět zadáváním obrovité fiktivní reklamy Čapímu hnízdu a následným snížením daňového základu.
Protože od roku 2004, kdy jsme do unie vstoupili, se na rozdíl od předvstupních evropských subvencí rozhoduje o použití evropských fondů pouze na zdejších ministerstvech. Zda byly peníze vynaloženy v souladu s evropskými směrnicemi, zdejší ministerstva také kontrolují, a teprve následně posílají své výsledky do Bruselu.
Specificky českou deviací přitom je, že od roku 2014, kdy Babišovo hnutí ANO zvítězilo ve volbách, probíhají tyto procesy na vládní úrovni pod taktovkou člověka, který byl ještě do nedávna majitelem mamutího agrárně-chemického koncernu, a od předloňska, kdy ho zaparkoval ve svěřeneckých fondech, má z jeho zisku jako jediná osoba prospěch.
A nepřímo má tudíž na jeho zisku i nadále zájem. Výmluvně o tom svědčí fakt, že evropské dotace do Agrofertu vzrostly od Babišova působení ve vládě na dvojnásobek.
Lída Rakušanová: Škodí evropské dotace demokracii ve střední Evropě?
„Ta kráva, kterou rád dojím, jméno má Evropa, hloupá, bohatá, otravná Evropa“, zpíval minulou sobotu Karel Gott na melodii Včelky Máji v satirickém týdeníku Heute Show německé televize ZDF.
Konfliktem zájmů, v němž český premiér očividně vězí, se od loňska intenzivně zabývá i Brusel. Loni v srpnu totiž začala platit nová opatření Evropského parlamentu proti zneužívání evropských fondů. Jde o opatření, která nejsou směrnicí, ale nařízením.
Jako taková jsou závazná pro celou unii, pro všechny veřejné orgány, firmy i osoby. Bez toho, aby je jednotlivé státy musely vtělit do svého právního systému. Nařízení, schválená europarlamentem, jsou totiž nadřazena národnímu právu.
Od té doby taje Babišova snaha prezentovat se v Bruselu jako sice občas kritický, ale v zásadě loajální stoupenec Evropské unie, přímo před očima. U jeho voličů padá jeho evidentní přesun na protiunijní pozice maďarské a polské vlády na úrodnou půdu, léta obdělávanou exprezidentem Klausem.
Pro Českou republiku je to hodně špatná zpráva. Velmi pravděpodobné totiž je, že země V4, až okázale nesolidární ve všem, na čem Evropské unii záleží – ať už je to společná azylová politika nebo klimatické cíle – budou muset počítat v nadcházejícím rozpočtovém období po roce 2020 se zkrácením unijních dotací. Což bude voda na mlýn všech zdejších protiunijních populistů.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
