Lída Rakušanová: Devadesátka Agneši Kalinové

15. červenec 2014

Bylo to někdy v létě před více než čtvrt stoletím. V době, kdy se komunistický režim už začínal hroutit, jakkoli se navenek tvářil, že tady hodlá být „na věčné časy“.

Na jednom z veřejných koncertů se tehdy písničkář Jiří Dědeček omlouval přídavků chtivému publiku, že už nemá čas, protože musí za svými dvěma oblíbenými ženami. Že si totiž chce v devět poslechnout v rádiu Lídu Rakušanovou a Agnešu Kalinovou. A publikum se mohlo z té protirežimní narážky pominout.

O jaké rádio jde, nemusel dodávat. Svobodnou Evropu, vysílající od začátku 50. let z Mnichova, ale teprve od roku 1988 poprvé bez komunistických rušiček, poslouchal v tehdejším Československu kde kdo. A slovenská novinářka Agneša Kalinová, patří nepochybně k osobnostem, na které se nezapomíná.

Čtěte také

Do exilu přišla v 80. letech z Bratislavy se svým manželem, spisovatelem Jánem Kalinou, čerstvě propuštěným z normalizačního kriminálu. Ve vyšetřovací vazbě strávila tehdy pár měsíců i ona. Výjimečná byla ale už svým osudem v dospívání, kdy přežila holocaust ukryta v maďarském katolickém klášteře. V 60. letech ji jako novinářku znali čtenáři Kulturného života.

V Mnichově začala záhy pracovat ve Svobodné Evropě. A mezi svými slovenskými kolegy působila tak trochu jako zjevení. Nejen, že netrpěla ani v náznaku jakýmkoli nacionalismem, ale bylo jí cizí se proti němu i jakkoli vymezovat.

Rádio Svobodná Evropa,  studio v Mnichově

Nerozebírala tudíž, jako většina jejích kolegů, donekonečna okolnosti vzniku společného státu Čechů a Slováků. Nebádala nad tím, zda to ten Štefánik s Masarykem dělali dobře nebo špatně a jak to vlastně mysleli. Nežila s pohledem upřeným do minulosti. Psala o všedních věcech, které trápily lidi v neostalinisticky znormalizovaném Československu. A byla tak svým posluchačům blízko. Mnohem blíž, než většina jejích kolegů. Bylo logické, že ji posluchači měli rádi. Na Slovensku, zrovna tak jako v Čechách a na Moravě.

15. července 2014, je Agneše Kalinové devadesát let. V jejím případě těžko uvěřitelných, protože srší energií a intelektem stejně jako ve svých hvězdných hodinách v Rádiu Svobodná Evropa. Gratulujeme, Agi. A drž se!

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.