Lída Rakušanová: Covid a evropská idea

2. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vakcína proti koronaviru od společnosti AstraZeneca

S covidem-19 se musíme naučit žít, bude tu s námi napořád – tvrdí virologové od začátku pandemie sborem.

Vývoj jim dává za pravdu. Snad nemine dne, aby ze světa nepřišly zprávy o dalších a dalších mutacích nebezpečného viru. A farmaceutický průmysl je za nimi, navzdory dosud nevídané rychlosti při vývoji vakcín, doposud vždycky o krok pozadu. Hned tak se to nejspíš nezmění. Už proto, že zatím nikdo neví, jak dlouho lidem vydrží imunita získaná očkováním nebo proděláním nemoci. Podle slov německého ministra zdravotnictví Spahna je proto potřeba zajistit si dodávky vakcín i na příští rok, a to, jak to formuloval, „jako Evropská unie, anebo když to tam nepůjde hladce, tak potom na národní úrovni“.

Čtěte také

Jsou to závažná slova z úst ministra státu, který se doposud profiloval jako hlavní stoupenec ideje, že v boji s covidem budou evropské státy mnohem úspěšnější, když se spojí. Zrcadlí se v nich ovšem realita: Brusel při centrálním nákupu vakcín žalostně selhal a jsou to země jako Izrael, Británie a USA, které předvádějí, jak efektivní může celoplošné očkování obyvatelstva být, když se národní vlády spolehnou při zajišťování dodávek očkovacích látek jen na sebe.

Omezené kompetence

Je to ale zdání, které klame, protože nevypovídá nic o skrytých důvodech unijního selhání. V Bruselu věděli už od loňského ledna, jaké nebezpečí se na Evropu řítí. Už tehdy vydalo Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí, agentura, kterou si EU extra pořídila kvůli varování před epidemiemi, analýzu rizik.

Čtěte také

Nikdo ale její závěry nebral na vědomí, protože tento poradní orgán členských států Unie smí vydávat jenom doporučení, a ta nejsou závazná. Zdravotnictví je v gesci jednotlivých zemí a ty zpočátku ignorovaly i žádost Itálie, aby směl Brusel aktivovat společný mechanismus ochrany před katastrofami, včetně centrálního nákupu zdravotnických pomůcek. Místo toho se mezi členskými státy rozpoutal boj o každou roušku, respirátor a ochranný oblek.

Svěřit nákup očkovacích látek Bruselu mělo tedy na základě těchto zkušeností logiku. Jenže se přitom dostatečně nezohlednilo, že to Brusel vzhledem k nedostatku kompetencí může udělat teprve, až si jednotlivé národní státy dodávky vakcín konkrétně vyberou a objednají. Vinit z pozdních objednávek Evropskou komisi tedy není fér. Obdobné je to s nedostatkem objednaných dávek, který si česká vláda ještě zostřila tím, že vyčerpala objem, který měla vzhledem k počtu obyvatel k dispozici, jen z jednaosmdesáti procent. Že teď dostane, podobně jako několik dalších postkomunistických zemí ve stejné situaci, z Bruselu očkovací dávky navíc, není jen gesto solidarity.

Očkování v zájmu všech

Aby se obyvatelstvo EU co nejdřív imunizovalo, je v zájmu všech členských zemí, protože pandemie, jak se mnohokrát ukázalo, nerespektuje hranice. Tu opravdovou hodnotu evropské solidarity ale ocenili lidé až v okamžiku, kdy si státy vzájemně vyměňovaly týmy zdravotníků a kdy pacienty z přeplněných nemocnic v jedné zemi nabídli převzít sousedé. Nedávno jsme to zažili i u nás.

Lída Rakušanová

Shodou okolností zuří pandemie v době, kdy Brusel pořádá cosi jako stálou konferenci o budoucnosti Evropské unie. Místo debat o demokracii a návrhů na další vývoj evropské integrace sledujeme paletu jejích variací v přímém přenosu. Je mezi nimi i budoucnost v podobě společné sociální politiky s rovností všech občanů Evropské unie před zákonem. Třeba se jednou naplní právě tahle vize. Koneckonců, je Velký pátek. Den zázraků.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio

Související