Libor Dvořák: Zemřel bývalý starosta Moskvy Jurij Lužkov
V mnichovské nemocnici po plánované operaci zemřel bývalý dlouholetý moskevský primátor a jedna z nejvýraznějších politických osobností postsovětského období Ruska Jurij Lužkov.
Inženýr chemie a bývalý komunistický funkcionář z konce sovětského období Lužkov se během perestrojky, ale hlavně v době třídenního srpnového puče roku 1991 velmi dobře zorientoval a jako náměstek prvního voleného moskevského primátora Gavriila Popova se postavil na stranu Borise Jelcina.
Čtěte také
Podpora vítěze nad pučisty se mu opravdu vyplatila: už o rok později na základě právě Jelcinova výnosu usedl do křesla prvního muže ruské metropole a vydržel v něm až do roku 2010. Což je už samo o sobě výkon a o ledasčem to svědčí.
Z moskevské radnice musel odejít na počátku podzimu zmíněného roku, a to s tíživým cejchem „pro ztrátu důvěry“. O svém odejití se přitom dověděl přímo na pracovišti ze sdělovacích prostředků.
Těsně předtím byl na dovolené a v ruském tisku se psalo, že Kreml mu nabídl, aby se své funkce vzdal dobrovolně s tím, že si bude moci podle vlastního uvážení vybrat nějaký jiný úřad. Lužkov to odmítl a řekl, že dobrovolně neodejde.
Náturou ruský velkostatkář
Pravdou je, že jeho pádu předcházela přímo nevídaná mediální štvanice a federální televizní kanály se předháněly, který z nich na moskevského primátora vychrstne víc špíny. V té chvíli už bylo jasné, že po dlouhá léta nejmocnější muž Moskvy neodolá.
Co ale bylo skutečnou příčinou jeho pádu? Jistě neslýchaná korupce na radnici i přímo pohádkové zbohatnutí jeho ženy, podnikatelky Jeleny Baturinové, ale daleko pravděpodobnější je, že Lužkov už leckomu začal přerůstat přes hlavu. Ostatně – povšimněme si, že jeho nástupce Sergej Sobjanin je politik skoro neviditelný, a zřejmě ví proč. To ovšem Lužkov neuměl.
Jeho odkaz dobře zhodnotil bloger a veřejný činitel Ilja Varlamov, který předem upozorňuje, že zásadu „o mrtvých jen to dobré, nebo nic“ neuznává.
A tady jsou jeho slova: „Lužkov byl náturou ruský velkostatkář. Moskvu chápal jako svůj osobní majetek, se kterým může nakládat podle vlastní libovůle. Lužkov byl ztělesněním donebevolající korupce a těžkých urbanistických omylů. Nikdo asi nezapomene na jeho tupohlavé přítelíčky, kterým poskytl možnost dělat si s ruskou metropolí, co je zrovna napadne,“ říká Ilja Varlamov a svou úvahu o Juriji Lužkovovi uzavírá takto: „Jeho největší zásluhou bylo, že na svém osobním příkladu dokázal, že i kdyby v hlavách lidí sebeutkvěleji vězela věta ‚kdo jiný, když ne on‘, jakmile zmizí, během pár dnů na něj všichni zapomenou – a život půjde dál.“
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
