Libor Dvořák: Začíná hlasování o změnách v ruské ústavě
Přestože dnem všelidového hlasovaní o změnách v ruské ústavě je až 1. červenec, hlasovat se začíná už 25. června. Nabízí se zatím nejširší paleta možností v dějinách sovětských a ruských volebních aktů.
Jaké tedy mají ruští voliči od tohoto čtvrtka k dispozici varianty? Asi největším hitem je elektronické hlasování, které je z technických důvodů v tuto chvíli možné jen v Moskvě a Nižegorodské oblasti.
Čtěte také
Kdo chce této možnosti využít, musel se předem registrovat a v období 25. až 30. června hlasovat. Ve stejném termínu můžou občané s patřičnými doklady přijít přímo k volebním urnám a hlasovat předčasně.
K dispozici je samozřejmě i tradiční možnost, známá prakticky z celého světa, kdy členové volebních komisí přicházejí k nemocným a nepohyblivým voličům s mobilní urnou. V květnu ruská Státní duma ve zrychleném režimu odhlasovala i korespondenční hlasování – jak ale konstatoval předseda ústavněprávního výboru ruské Státní dumy Pavel Krašeninnikov, tato možnost se vztahuje až na volby do zastupitelských orgánů a v nadcházejícím referendu uplatněna nebude. A pak je tu samozřejmě základní eventualita: hlasování 1. července ve volebních místnostech – i když v současné situaci mohou volební urny leckde stát přímo pod širým nebem.
Státní mašinérie se postará
Jak soudí docent Moskevské státní univerzity Michail Tamm, tato hlasovací procedura velmi usnadňuje falšování volebních výsledků, i když rovnou připouští, že přinejmenším v Moskvě to režimní falzifikátoři nebudou mít snadné a tak masivní manipulace s voličským verdiktem, k jakým došlo v parlamentních volbách roku 2011, nebudou možné.
Čtěte také
Tamm je členem okrskové volební komise a podporuje opoziční návrh, aby tyto komise nejnižších stupňů vstoupily do stávky a hlasování tak fakticky znemožnily. Zároveň je si ovšem vědom toho, že úspěch podobného projektu je málo pravděpodobný.
Zcela bezprecedentní je tentokrát nátlak státu na voliče už v období před referendem: samozřejmostí je jako obvykle soustředěné ovlivňování zaměstnanců rozpočtové sféry či vysokoškolských studentů, ale tentokrát se snahy napomoci kýženému výsledku doplnily i metodami tak bizarními jako je přesvědčování důchodců ze strany sociálních pracovníků.
Vrcholem všeho je však kremelské doporučení řadě velkých firem, aby u volebních místností uspořádaly kvízy, jejichž účastníci by mohli vyhrát auta či dokonce byty. Inu, časy se mění – v sovětské epoše to bývaly nedostatkové potraviny… Jasně z toho však vyplývá, jak moc Putinovi o výsledek všelidového hlasování jde.
Na jedné věci se ale v současném Rusku shodují všichni: ať bude reálný poměr hlasů jakýkoli, státní mašinérie se postará o to, aby vítězem byl Putin, který by se dočkal anulování svých dosavadních prezidentských období a mohl Rusku hypoteticky vládnout až do svých třiaosmdesáti.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
