Libor Dvořák: V Estonsku vyhrála Reformní strana

Ještě výraznější byl úspěch této strany v internetovém hlasování, jež estonské volební zákonodárství umožňuje – v tom Reformní strana získala dokonce dvě pětiny hlasů. Doposud vládnoucí Strana středu skončila jako druhá. Významně pak posílili pravicoví populisté.

Estonsko je vůdcem v digitalizaci státní správy. Tamní model ale nejde přenést

• Upravit
• Smazat

Estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová nevěří, že by celková digitalizace státní správy mohla způsobit kolaps a ukončit tak snahy Tallinnu o vytvoření digitálního státu. Sama politička považuje vznik elektronické správy za jedinou alternativu v budoucnosti. Bezpečnostní problémy, které se vyskytly v poslední době v Estonsku v oblasti digitalizace, ale ukazují, že s riziky je třeba počítat. Rozepisuje se o tom německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Estonská Reformní strana v malé pobaltské zemi vládla dlouhá léta, než byla poražena centristy. Tato politická síla se tradičně drží zásad liberální ekonomiky a také teď avizuje stejný postup, kupříkladu návrat k daňovému systému, který razila v dobách svého vládnutí.

Estonský novinář a zároveň významný představitel Reformní strany Marko Mihkelson soudí, že reformisté hlasy získávali právě díky svému národohospodářskému programu, protože Estonci chápou, že globální ekonomické procesy mohou jejich zemi připravit ne právě snadná léta.

Tento politik, který se v estonském parlamentu dlouhodobě zabývá mezinárodními vztahy, je přesvědčen, že „Estonsko je první mezi těmi, kdož usilují o normální a předvídatelné vztahy s Ruskou federací“.

Rusko - soused nebo hrozba?

Je však přesvědčen, že tyto vztahy plně závisí na povaze dialogu mezi Ruskem a Západem a za klíčový v tomto ohledu považuje problém Ukrajiny. „To ovšem není otázka pro nás, ale pro Moskvu, Kreml a soudruha Putina… Rozhodně se nám nelíbí, že jako nástroj dialogu se sousedy Rusko používá válku,“ říká Mihkelson.

Estonsko a Lotyšsko budují plot na hranicích s Ruskem

• Upravit
• Smazat

Bezpečnostní obavy vyvolaly vznik nových plotů na hranicích Evropské unie s Ruskem, píše bruselský on-line deník EU Observer. Estonsko a Lotyšsko k výstavbě plotu zčásti přiměl loňský únos estonského zpravodajce.

Druhé místo estonských centristů v těchto volbách se pro mnohé stalo překvapením. Průzkumy veřejného mínění ještě před měsícem ukazovaly 26,5 procent voličské podpory, ale nakonec těch procent získali jen 23. Straničtí lídři jsou toho názoru, že jejich voliči se nechali ukolébat dobrými předvolebními prognózami a k urnám nepřišli.

Strana středu má dlouhodobou reputaci proruské síly, která tradičně podporuje existenci ruských škol v Estonsku, staví se proti instituci neobčana (tedy obvykle rusky mluvícího člověka, který neumí estonsky a nemá tudíž estonské občanství) a udržování dobrých vztahů s Ruskem. Právě centristé po svém příchodu k moci prosadili zásadu „čím víc vyděláš, tím vyšší daně máš“. A právě tu hodlá vítězná Reformní strana změnit.

Předem očekávaným úspěchem je třetí místo pravicových nacionalistů z Estonské konzervativní lidové strany. Ti před čtyřmi lety měli jen asi osmiprocentní voličskou podporu, kdežto tentokrát získali 18 procent a velkou naději, že budou moci prosazovat svůj program – žádné jednopohlavní sňatky, žádní migranti, Estonsko pro Estonce a asimilace Rusů. Předseda této strany Martin Helme si tuto asimilaci představuje jednoduše: vnuci dnešních estonských Rusů už budou i doma mluvit jedině estonsky…

Libor Dvořák|foto: Jiří Šeda,Český rozhlas

Jak vidno, ruský fenomén je v estonské politice jedním ze základních – a není divu. Rusko je pro malé Estonsko s velkou ruskou komunitou většinově vnímáno spíš jako hrozba než soused – toho je si v této pobaltské zemi vědom prakticky každý.