Libor Dvořák: Státy EU se shodly na sankcích proti Bělorusku za využívání migrantů
V Bruselu jednali ministři zahraničí 27 unijních zemí o dalším, již pátém, balíčku protilukašenkovských sankcí. Zatímco ty předešlé reagovaly především na brutální potlačování běloruské opozice, tentokrát byla hlavním hybatelem migrační krize na hranici Polska a Běloruska.
Šéfové unijních diplomacií však schválili jen kritéria zavádění nových sankcí proti oficiálnímu Minsku a jeho exponentům.
Čtěte také
EU podle těchto zásad může do svých sankčních seznamů zařadit osoby a organizace, které se podílejí na vysloveně sabotážním jednání Lukašenkova režimu na polsko-běloruské hranici. Konkrétně se to týká třeba mezinárodního letiště v Minsku, letecké společnosti Belavia, iráckých Cham Wings Airlines, hotelu Minsk a asi 20 lidí z bezprostředního Lukašenkova okolí. V ideálním případě mohl být seznam zveřejněn už v pondělí, ale to se nestalo. List Financial Times tvrdí, že „seznam bude ještě několik týdnů předmětem zkoumání“. Pondělní bruselská schůzka tak vyzněla stejně polovičatě jako ty předchozí.
Velmi kriticky se k západním sankčním snahám už předem stavěl známý ruský ekonom Vladislav Inozemcev, který také hned přišel s konkrétními návrhy. Podle něj jsou sankce příliš měkké, ba bezzubé.
Já to nebyl!
Bělorusko je přitom – cynicky řečeno – pro rázná opatření cílem přímo ideálním. Západ tu ve srovnání dejme tomu s Ruskem nemá žádné vážnější ekonomické zájmy a na Minsku není naprosto nijak závislý. Proto může úder zasadit velmi tvrdě a těmi nejrůznějšími nástroji.
Čtěte také
Sankce by se měly týkat kupříkladu přesunu osob a zboží. Do Běloruska a přes jeho území by měla být zastavena veškerá doprava a taky jakékoli obchodní operace s Minskem. Ona dopravní omezení budou pro Bělorusko velmi bolestná už proto, že téměř dvě třetiny ruského obchodu s Evropou putují po běloruských silnicích a železnicích a jde tedy o mimořádně důležitý zdroj příjmů. (Zajímavé je, že přesně tímhle vyhrožoval naopak před pár dny Evropě sám Lukašenko, který si na rozdíl od zkušeného ekonoma zřejmě nevšiml, že jde o dvojsečnou zbraň, která víc škody způsobí jemu a jeho zemi…)
Svou úvahu prof. Inozemcev uzavírá takto: „Odpověď politické nule, která za sebou má ekonomiku, již drží nad vodou jen ruské dotace… musí být řízná, ba nelítostná. Protože faktické mlčení nebo kličkování v situacích, jako je ta dnešní, povede jen k ještě větší neomalenosti postsovětských autokratů a k ještě větší ztrátě víry Západu ve vlastní síly a možnosti.“
K tomu snad už jen dodejme, že prezident Putin znovu jakýkoli ruský podíl na běloruské krizi před pár dny důrazně popřel. Přesně jako hrdina nejnovějšího Sorokinova románu Doktor Garin Vladimir, jehož reálným předobrazem právě Putin je a který na jakoukoli otázku odpovídá vždy stejně: „Já to nebyl!“
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
