Karel Barták: EU zpřísní vízový režim vůči Bělorusku odplatou za nahánění migrantů
Evropská komise navrhla členským státům, aby zpřísnily podmínky pro vstup do EU pro oficiální běloruské činitele včetně úředníků a diplomatů jako odvetný krok za pokračující pokusy Běloruska poškozovat Evropskou unii vytlačováním ilegálních migrantů z Blízkého východu a Afriky na její území. Opatření se nebude týkat běžných běloruských občanů, kteří budou moct dál využívat loni zavedeného usnadněného vízového režimu.
Je to v podstatě jediné konkrétní opatření, které Evropská komise vyhlásila u příležitosti ročního výročí takzvaného migračního paktu, uceleného souboru opatření a pravidel migrační a azylové politiky vyhlášeného s fanfárami loni v září. Členské státy o něm za uplynulých 12 měsíců několikrát jednaly, aniž se však hnuly z místa.
Čtěte také
Migrační tlak na Evropu se stupňuje, vlády se však nedokážou dohodnout na společných pravidlech a nástrojích. Největší překážku představují země Visegrádu včetně Česka, které nejen odmítají přijímat uprchlíky, převážně z muslimských zemí, ale ani se podílet na repatriaci zamítnutých žadatelů o azyl.
„Je to, jako bychom měli všechno na dosah ruky, ale přesto na to nemohli dosáhnout,“ posteskl si místopředseda Komise Margaritis Schinas. „Už nemůžeme čekat,“ varoval.
Jeho kolegyně Ylva Johanssonová upozornila, že zatímco covidová pandemie způsobila značný propad počtu legálních žadatelů o azyl, těch ilegálních ubylo jen nepatrně. Přicházejí z Tuniska, Libye a Turecka přes Itálii, z Afriky přes španělské Kanárské ostrovy, z Turecka přes západní Balkán. Jen ve Středomoří se letos utopilo kolem 1400 lidí.
Roční bilance „migračního paktu“
Novinkou pak je nahánění migrantů běloruským režimem na hranice s Litvou, Polskem a Lotyšskem. 90 procent všech přicházejících ilegálních migrantů platí za vidinu života v Evropě krvavé peníze dokonale organizovaným pašeráckým gangům; v průměru stojí taková kratochvíle 10 tisíc eur na hlavu.
Čtěte také
Komise žádá členské země, aby zpřísnily postih pašeráků, převaděčů a obchodníků s lidmi. Chce také, aby účinněji postihovaly zaměstnavatele, kteří dávají práci ilegálním migrantům – není to žádný okrajový jev; tito lidé představují podle Johanssonové celých 17 procent veškeré pracovní síly v EU a jsou soustředěni zejména ve stavebnictví, v zemědělství a v pomocných úklidových pracích. Kdyby národní úřady tuto praxi účinněji stíhaly a trestaly, oslabilo by to motivaci migrantů a omezilo pohádkové výdělky pašeráckých skupin.
Johanssonová se na tiskové konferenci pozoruhodně vyhýbala přímým odpovědím na otázky týkající se přístupu polské vlády k návalu migrantů překračujících hranici s Běloruskem.
Čtěte také
Zdůrazňovala především agresivní a nepřípustné chování režimu Alexandra Lukašenka, který tento nátlak organizuje a prachsprostě zneužívá lidské strádání k politickému účelu, tedy destabilizaci zemí Evropské unie. Polská reakce se však také nevyznačuje přehnanou lidskostí – v Bruselu panuje značná nervozita kolem zpráv o úmrtí několika migrantů v „území nikoho“ mezi polskou a běloruskou hranicí v minulých dnech.
Varšava podél hranice udržuje výjimečný stav a nikoho tam nepustí – ani evropskou agenturu Frontex, ani novináře. Johanssonová podotýkala, že Komise chce „transparentnost“ a uplatňování evropského práva i evropských hodnot. Varšava si podle ní musí uvědomit, že tato hranice není jen polská, ale že je také vnější hranicí Evropské unie.
„Nesmíme dopustit, aby lidé umírali na naší vnější hranici,“ prohlásila s tím, že se ve čtvrtek kvůli tomu setká s polským ministrem vnitra.
Roční bilance „migračního paktu“ je tedy hodně hubená. Ačkoli zatím nehrozí lidská cunami jako v roce 2015, situace se postupně zhoršuje a tlak se bude stupňovat. Evropská komise bije na poplach, ale vlády zemí „sedmadvacítky“ vědí, že ještě není tak zle, aby se pod tlakem okolností na nové legislativě konečně dohodly.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
