Libor Dvořák: Bude k něčemu pátý protiběloruský balíček sankcí ze strany EU?

14. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na bělorusko-polské hranici čekají migranti na pitnou vodu

V pondělí 15. listopadu zasednou v Bruselu ministři zahraničí zemí EU, aby tu probrali již pátý balíček protiběloruských sankcí. Pokud by se na něm shodlo všech 27 zemí, mohl by být uplatněn prakticky okamžitě. Jeho velmi podstatnou částí zřejmě budou opatření proti leteckým společnostem, které se podílejí na přepravě migrantů na mezinárodní letiště v Minsku. Kdo především ale za současnou migrační pohromou stojí?

Když krize v červnu propukla, nestačili jsme se divit. Vskutku, představit si dejme tomu iráckého Kurda, jak ve snaze proniknout do západní Evropy, kde má třeba až polovinu příbuzných, pocestuje do běloruské metropole, bylo pomyšlení věru bizarní.

Čtěte také

Když pak někteří evropští analytici a komentátoři začali běženecký exodus do Běloruska srovnávat s nedávnou podobnou situací v Turecku, bylo okamžitě jasné, že jde o jevy zcela nesouměřitelné. Do poměrně stabilního Turecka naprosto přirozeně mířili běženci z okolních zemí, kteří sem bez větších problémů doputovali i pěšky. Že by se někdo z obyvatel Asie nebo Afriky, pro drtivou většinu z nichž je Bělorusko klasická terra incognita, jen tak sebral a do této středoevropské země odletěl – to zní rovnou jako absurdní bajka.

Lukašenko ale pro podobnou možnost hodně udělal – už tím, že v posledních letech Bělorusko významně zjednodušilo, nebo dokonce zrušilo vízovou povinnost pro 76 asijských a afrických zemí. Jistě tak původně nečinil se záměrem vyvolat další evropskou migrační krizi, ale teď se to každopádně hodí.

Destabilizovat západní Evropu

Běloruské úřady navíc v posledních měsících umožnily cestovním kancelářím v zahraničí, aby samy udělovaly běloruská víza. To doprovázely příslibem, že z Běloruska je cesta do vytoužené západní Evropy snadná a otevřená.

Čtěte také

Za podobný „poukaz“ přitom inkasovaly 10–20 tisíc amerických dolarů na osobu. Lukašenkův režim zkrátka a dobře udělal první poslední pro to, aby proud migrantů iniciativně rozpohyboval. Běloruský prezident sám vše vysvětluje tím, že „migranti si pro cestu do Evropy prostě našli běloruskou mezeru“. A je to. O tom, kdo mezeru vytvořil, ani slovo.

Mnoho otazníků vyvstalo kolem toho, nakolik se v celé této krizi angažuje Rusko. Polský premiér Morawiecki už v úterý prohlásil, že „bezprostředním pachatelem tohoto útoku je Lukašenko, jenže za ním stojí moskevský objednavatel – ruský prezident Putin“. Morawiecki se domnívá, že za krizí stojí „snaha obou prezidentů destabilizovat region, který v sovětské epoše Moskva plně ovládala“. Kreml toto tvrzení ihned rozhořčeně odmítl.

Libor Dvořák

O destabilizaci jak Lukašenko, tak Putin určitě stojí, ale netýká se to jen zmíněného regionu, nýbrž co největšího kusu celé západní Evropy, do které většina běženců míří. Důvod je přitom jasný. Jak Bělorusko, tak Rusko jsou postiženy západními sankcemi, takže migrační krize je jak mstou, tak i snahou Evropu co nejvíc rozkolísat. Nic lepšího než slabou Evropu si totiž tento autoritářský tandem nemůže přát. Ať žije brexit a kéž je následován!

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio