Libor Dvořák: Rusko se stále více přiklání k Číně

Krym
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Krym

Už od antických dob existuje myšlenka spojit Krym přes Kerčský průliv s ruským územím mostem.

Zatímco v moderní době mělo jít o stavbu rusko-ukrajinské vzájemnosti, po událostech posledních měsíců je z ruské strany tato stavba chápána jako naprostá nezbytnost. Otázkou v tuto chvíli je, jak dlouho to bude trvat a kolik to bude stát.

Zajímavé jistě je, že železniční most tu už jednou – po tisíci letech chimérických projektů – vznikl hned po osvobození Krymu v roce 1944. Vyrostl tempem vskutku stachanovským, budovali ho němečtí váleční zajatci, a to s použitím vojenských ženijních mostních konstrukcí, které zbyly jako válečná kořist po wehrmachtu.

Tento kvapně zbudovaný most však v úžině stál jen pár měsíců – rozhodně kratší dobu, než po jakou byl budován. Už v zimě 1944-45 byla halabala zbudovaná konstrukce poškozena ledy z Azovského moře. I když je na druhé straně historickou pravdou, že pár dní před jeho osudovým poškozením a posléze zkázou po něm ještě stačil projet zvláštní vlak, vezoucí Stalina na Jaltskou konferenci. Hned nato však trosky tohoto provizorního díla několik let překážely plavbě Kerčským průlivem.

V dobách Chruščovových byla přes Kerčskou úžinu zřízena automobilová a železniční trajektová přeprava, ale pokusy spojit oba břehy trvalou mostní konstrukcí neslavily úspěch – hlavně proto, že tudy nevedla žádná státní hranice a při komických poplatcích za využití trajektů nějaké budování mostu nikoho ani nenapadlo.

Otázka zbudování Kerčského mostu ožila koncem 20. století, což souviselo se soubojem Kyjeva a Krymu o rozsah autonomních pravomocí a také s přáním krymských Rusů alespoň zčásti kompenzovat teď už plně a definitivně uvědomované odtržení poloostrova od Ruska. Ostatně právě na tento fenomén určitě spoléhal Vladimir Putin, když Krym během jediné noci anektoval.

Ruský prezident Vladimir Putin

V tuto chvíli je Kerčský most dopravní tepnou, která se jeví jako naprostá nezbytnost. V horečném chvatu se nejdřív plánoval jen jako silniční, ale prezident Putin přišel s požadavkem, aby po něm vedla i železniční trať.

Stavba by měla trvat 4-5 let, most by měl být dlouhý něco přes 4 km a podle některých spekulací kolem právě skončené Putinovy návštěvy Číny by ho mohly stavět i čínské firmy. Po všech záměrech, jež se kolem této stavby vynořovaly, se tento most v době osudové rusko-ukrajinské roztržky jeví výhradně jako východisko z nouze.