Libor Dvořák: Rusko jásá nad „prasklou mýdlovou bublinou“
Světová mírová konference o Ukrajině, která proběhla ve švýcarském Bürgenstocku, přilákala i pozornost jednoho z hlavních, byť nepřítomných aktérů – Ruska. Na švýcarské dění reagovala nejen ruská média, ale i politici včetně těch nejvlivnějších. Tón pro veškeré úvahy tohoto druhu v médiích i na politické scéně byl zhruba stejný.
„Prasklá mýdlová bublina“, „pára nad hrncem“, „pěna dní“, či „bouře ve sklenici vody“ – takováto a další podobná hodnocení zaznívala po celý víkend i po něm z ruských provládních sdělovacích prostředků, ale to není to nejdůležitější.
Čtěte také
Hřmot hlásných trub nás nemusí zajímat. Mnohem podstatnější jsou výroky těch, kdož v Rusku mohou další průběh války i její konečný výsledek opravdu ovlivnit.
O svéráznou ouverturu k mírové konferenci o Ukrajině se postaral sám hlavní válečný zločinec Vladimir Putin. Ten, v předvečer švýcarských jednání, prohlásil, že jeho země je připravena k rozhovorům o ukončení války s Ukrajinou, ale má dvě podmínky: ukrajinská vojska se stáhnou i ze zbytku Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti, které zatím úspěšně brání, a Ukrajina se vzdá svých snah o vstup do NATO.
Na světě není jen kolektivní Západ
Pohotově na to reagoval Volodymyr Zelenskyj, který je přesvědčený, že Putin by ve svých dobyvačných snahách neustal, ani kdyby Ukrajina podobné hanebné podmínky akceptovala.
Čtěte také
„Jsou to stejné signály, jaké před necelým stoletím vysílal Hitler. Dejte mi kus ČSR a všechno skončí. Podobné to bylo s Polskem. Výsledkem byla okupace celé Evropy,“ připomněl ukrajinský prezident.
Podstatně lapidárnější byla reakce amerického ministra obrany Lloyda Austina, který Putinovi tvrdě vzkázal, že „na frontě ruská armáda rozhodně není v takové situaci, aby si on mohl diktovat podobné podmínky“.
Snad ještě nehoráznějšího prohlášení než samotný jeho šéf se dopustil další z těch, kteří by měli stanout před novým norimberským tribunálem – Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Ten se ve státní televizi Rossaija-1 nechal hned po skončení konference slyšet, že „pokud Ukrajina nepřistoupí na ruské podmínky, bude Rusko své územní požadavky vůči ní stupňovat“. Což už je vskutku nestoudnost.
Ruský vzdor konferenci, doprovázený poukazy na to, že závěrečnou deklaraci nepodepsala ani jedna z přítomných zemí uskupení BRICS, kam patří i Rusko, korunoval sám Vladimir Putin svou cestou do Severní Koreje a Vietnamu.
Volba termínu této návštěvy určitě nebyla nahodilá a vzkaz je jasný: na světě není jen „kolektivní Západ“, ale také „globální Jih“, který má na vznik a průběh ukrajinské války podstatně jiný náhled než euroamerické společenství. S čímž by toto společenství mělo počítat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
