Lída Rakušanová: Dějiny lze buď vytrpět, nebo vytvářet

14. červen 2024

„Dějiny je možné vytrpět, nebo vytvářet“ – to je citát spisovatele Houstena Stewarta Chamberlaina, který žil na přelomu 19. a 20. století. Jsou to inspirující slova, protože historie se mění každou minutou – a ať už ji lidé trpí, nebo tvoří, jejich činy a rozhodnutí ovlivňují budoucnost.

O víkendu, kdy se ve Švýcarsku sejdou zástupci mnoha desítek států a organizací z celého světa, aby diskutovali o mírovém plánu pro Ukrajinu, přepadenou před víc než dvěma roky vojsky Vladimira Putina, to bude platit dvojnásob.

Čtěte také

Průlom se sice očekávat nedá už proto, že někteří z důležitých aktérů, a především Čína, budou na summitu chybět, ale k určitému posunu by přesto dojít mohlo.

Podle německé televize ZDF sice Kyjev oficiálně trvá na svém mírovém plánu s deseti body včetně přiznání Ruska k válečným zločinům, ale údajně hodlá přece jen vyjít vstříc zemím, které si to s Ruskem nechtějí rozházet.

Zvát Rusko nemá smysl

K podpisu jim zřejmě hodlá předložit jen čtyři body, a to kromě zákazu vyhrožovat jadernou silou, ohrožovat atomové elektrárny a bránit vývozu obilí už jen výzvu k respektování Charty Spojených národů. Ta sice obsahově pokrývá de facto i ostatní ukrajinské požadavky, ale čistě teoreticky by s podpisem takto formulovaného mírového plánu neměla mít problém žádná země.

Čtěte také

Ani Rusko ne. To sice na summit nedostalo pozvánku, ovšem nikoli proto, že by Ukrajina nebyla z principu ochotná s Kremlem vyjednávat: jak upozornil komentátor německé televize ZDF, je v dekretu prezidenta Zelenského označen jako nepřípustný ruský vyjednavač výslovně jen Vladimir Putin, na kterého vydal Mezinárodní soud v Haagu zatykač.

Na rozdíl od Kyjeva Moskva toho času žádný oficiální mírový plán nemá. Z různých veřejných vystoupení ruských činitelů je ale jasné, že si hodlá přinejmenším ponechat nejen už všechny protiprávně anektované ukrajinské regiony, ale i ty části ukrajinského území, které ruští vojáci vůbec nedobyli. A které přesto figurují v nových vydáních ruských zeměpisných map pod názvem Novorusko.

Lída Rakušanová

To není vyprávěnka Járy Cimermana. Je to realita, svědčící o tom, že zvát Rusko k jednacímu stolu nejspíš nemá toho času smysl. Faktem na druhou stranu je, že mírový proces trvá dlouho. A napoprvé se obvykle vydaří jen tak nepatrně, že se teprve časem rozpozná, zda jeho účastníci dějiny tvořili – anebo je jen trpěli.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio